Vendulka už byla třikrát s hady a dalšími zvířaty ve škole, kde v doprovodu maminky udělala dětem přednášku.

Hadi obývají dvě ze současných sedmi terárií v obytné kuchyni Josefčíkových. Božence jsou dva roky, Honza s Pepou jsou už pětiletí.
„Když jsme jí Boženu kupovali, bylo to sotva vylíhlé mládě, jak tkanička, ty dva kluky dostala v létě od známých," vzpomíná Vendulčina maminka Miluše, která s manželem chová agamu, gekony a chameleona a po níž Vendulka lásku k plazům podědila.

Svého prvního hada si ale Vendulka musela doslova vydupat. „Byli jsme na teraristické burze v Budějovicích, naši mi ho ale nechtěli koupit," vzpomíná na svého prvního mazlíčka Vendulka. Miluše Josefčíková přikyvuje. „Chtěli za ní pět stovek, to nám přišlo moc, ale ona tam tak dlouho stála, až se nad ní pán slitoval a Boženu nám prodal za dvě stě," vypráví maminka. Ona sama ale hady prý moc v lásce nemá. „Mamka se jich bojí!" směje se Vendulka. Maminka přikyvuje. „Já je nemusím, mám agamu, ta mi nevadí," říká a vytahuje z terária agamou vousatou, Otylku, a podává ji Vendulce. „Už jsou jí čtyři roky a je to náš mazel domácí. Vendulka ji tahá od malinka, takže je na lidi zvyklá," vysvětluje Miluše Josefčíková, proč je agama úplně klidná.

Jedním z důvodů, proč chovají plazy, je i to, že nejsou tak nároční na čas a údržbu.

„To všechno postavil manžel," popisuje soustavu terárií Miluše Josefčíková. „Topí se v nich speciálními UV žárovkami. Ale tady v domě, kam jsme se před Vánoci přestěhovali z paneláku, je zima, tak nevím, jestli ještěry nebudeme muset dát pryč." Ti by totiž měli mít teplotu minimálně dvacet stupňů Celsia. „Tady to ale v noci klesá k sedmnácti, tak uvidíme, jak se jim bude dařit, a podle toho se se rozhodneme."

„Ale hady si necháme, těm to nevadí," doplňuje rychle maminku Vendulka, která se o své miláčky sama poctivě stará. „K jídlu jim dávám myši, Boženka už jí i mláďata potkanů. Krmíme je jednou za čtrnáct dnů, mamka i starší sestra Nikola mi pomáhají," popisuje své chovatelské povinnosti Vendulka. „Otylka a ostatní ještěři jedí šváby a v létě hmyz z venku, kobylky, mouchy a tak," dodává Miluše Josefčíková.

Nakonec Vendulka přináší krabici se svou sbírkou svlečených hadích kůží. „Svlečky Boženky sbírám, co ji mám," říká Vendulka, když rozkládá hromádku svleček po stole.

Plazi a psi ale nejsou poslední zvířata, se kterými se u Josefčíkových počítá. V domě žijí teprve krátce a dokončují renovaci interiéru, ale na jaro už mají naplánované rozšíření zvěřince. „Budeme mít minimálně slepice a kozy, pak se uvidí," říká Miluše Josefčíková a Vendulka nadšeně přikyvuje.

Autor: Zuzana Gabajová