Do finiše včera zamířily přípravy na plavbu nadšenců ze Skupiny Po stopách vltavských plavců. Z Českých Budějovic dnes na třech skifech vyplují tři z nich – Radek Šťovíček, Václav Chalupa a Vladimír Milota, všichni členové krumlovské voroplavby. Včerejšek patřil nakládání lodí a doplňování posledních zásob potravin.

„Je to již tradiční plavba, kterou pořádáme každý rok,“ řekl Radek Šťovíček. „Plavbou vždy připomeneme nějakou událost či výročí vztahující se k vorařům. Nyní vzpomene na Václava Husu, jehož pradědeček a dědeček plavili vory až do Hamburku. Naši plavbu měl dostat jako dárek k devadesátinám v roce 2020, to se však kvůli covidu neuskutečnilo. Takže mu ho dáváme nyní in memoriam. Celá jeho rodina naše putování sleduje, podporují nás na dálku. Akcí skládáme hold jejich rodu.“

Plavba do Hamburku potrvá možná až tři týdny. Vyplutí na řeku v Purkarci 1. dubna bude mít slavnostní ráz. „Protože ten den byl v roce 1902 založen spolek Vltavan v Purkarci,“ vysvětlil Radek Šťovíček. Spolek tedy slaví výročí 120 let své existence. „A před vyplutím se uskuteční akce, která připomene, že každou plaveckou sezonu zahajovaly bohoslužby. My bohoslužbu přeměnili na koncert, který zazní v kostele sv. Jiří na Purkarci.“ Skupina Bárka od 17 hodin ve čtvrtek 31. 2. rozezní kostel tóny violoncella a keltské harfy a potěší i Smetanovou Vltavou. „U příležitosti výročí bude vystavena také zakládací listina, zápis z 1. dubna 1902 o založení spolku,“ doplnil Radek Šťovíček. „K vidění bude i původní spolkový prapor z roku 1904, jehož patronkou byla kněžna Ida ze Schwarzenberku. A teď mi volal předseda spolku Vltavan Davle, kde připomeneme 125. výročí založení spolku Vltavan v Davli.“

close Program veslařské plavby Radka Šťovíčka z Českých Budějovic do Hamburku. info Zdroj: Archiv Radka Šťovíčka zoom_in Program veslařské plavby Radka Šťovíčka z Českých Budějovic do Hamburku.

Vzdálenost, kterou plavci chtějí překonat, je úctyhodná. Poplují ji stejně dlouho jako dávní voraři. „Jak rychle jim cesta ubíhala, záleželo na tom, jaká tekla voda,“ řekl veslař Radek. „Tenkrát nebyly přehrady, plavební komory, takže v tomto ohledu to měli trochu jednodušší. My, protože některé z těch komor nejsou v provozu, jako třeba výtah na Orlíku, musíme veslice přenášet.“

Počet účastníků se bude během plavby měnit. Zahájí veslařská komunita z Českého Krumlova, na Purkarci se přidají jejich kamarádi z Prahy na dvojskifu, na Zvíkově přibudou další dva veslaři. A budou se střídat. Z Prahy do Hamburku poplují lodě dvě, čtyři dny dokonce pouze osamoceně Radek Šťovíček.

Během plavby, zejména na velkých řekách, budou muset být veslaři ve střehu. „Na přehradách, jako je Orlík a Slapy, fouká silný vítr a dělají se vlny,“ přiblížil Radek Šťovíček možná nebezpečí. „Na Labi je velice silný proud a je to plavební dráha, kde se pohybují velké lodě. A posádka takové lodi nás snadno přehlédne. Musíme si na ně dávat pozor a také na bójky, které vytyčují plavební dráhu. Když plujete proti slunci, skoro nejsou vidět. Musíme se vyhýbat případným překážkám v řece. Na Labi navíc existují přívozy kotvené ke břehu nebo v řece, a kotevní lano často není vidět.“