Dokonce do města na zámek v roce 1937 přijel prezident Edvard Beneš a Adolf Schwarzenberg, hlava krumlovsko-hlubocké větve a majitel zámku, mu slavnostně předal milion korun na dokončení obrany státu. Například v Rájově byli vojáci, kteří hlídali kulometná hnízda. Od Trhových Svinů po Srnín jich bylo vybudováno 36. Místní muži ve dne v noci kopali zákopy, ženy kácely stromy a keře, které bránily ve výhledu při případné střelbě. Hranice hlídali také četníci, finanční stráž a policie. Rájov byl přeplněn utečenci z Českého Krumlova, Vyšného, Domoradic a Přísečné. 21 května 1938 odjeli z Rájova a Černice muži, členové Stráže obrany státu (SOS), na hranici. Byla obsazena během několika hodin. Mezitím se stupňoval teror českého obyvatelstva v Krumlově, takže Rájovem projíždělo čím dál víc aut naložených nábytkem.

Třicátého září 1938 vstoupil v platnost mnichovský diktát, podle něhož měla nacistickému Německu připadnout všechna území s převažujícím německy mluvícím obyvatelstvem. Jakmile tato zpráva zazněla z rádia, začali ozbrojení nacističtí přívrženci obsazovat Český Krumlov. Hned 30. září zaútočili na městský úřad. Jednotky československých vojáků ale získali Vnitřní město nazpět, nicméně se dali na ústup a několik z nich bylo zajato. Hned druhý den Krumlovu na pomoc vyrazila jednotka z Č. Budějovic. Dostala se tam k večeru. Útok na město byl doprovázen třemi lehkými tanky a obrněným vlakem. Nejtěžší boje se odehrály u Budějovické brány. Boj se vyvíjel příznivě, ale v okamžiku, kdy osvobodili zajaté vojáky, dostali vojáci příkaz se stáhnout.

Osmého října 1938 město obsadila německá armáda a Český Krumlov se stal součástí Německa. S odstupujícími vojáky odešlo z města mnoho českých obyvatel, zůstali jen Češi ve smíšených manželstvích. Příchod nacistických vojsk na sudetské území většina německy mluvících obyvatel vítala a brala jako osvobození. Třeba v Horní Plané místní hned 30. září vyvěsili vlajky s hákovým křížem a radostně očekávali příchod německých jednotek. „Do města vpochodovaly teprve 2. října 1938 ve dvě hodiny odpoledne,“ zapsal místní kronikář. „Byl to opravdu nádherný pocit, skoro nejšťastnější okamžik mého života. Konečně jsme se cítili jako svobodní na naší milované hroudě.“

Po záboru pohraničí vznikly během roku 1938 nové státní hranice. V blízkosti Zlaté Koruny byly vytyčeny od Skřidel přes Mojné, Černici až k Přísečné. Nově vzniklá státní hranice procházela severním okrajem Českého Krumlova U sv. Trojice, po hranici katastru obce Domoradice směrem k úpatí masivu Blanského lesa na Křemežsku.

Nacistické jednotky vítali také obyvatelé Kaplice nebo Přídolí. Z Kaplice rovněž henleinovci českou menšinu vyhnali, zůstalo tam jenom několik Čechů.

V Přídolí měla Sudetoněmecká partaj drtivou většinu svých příslušníků. Ti se horlivě zúčastňovali všech provokačních akcí, které tato strana organizovala. Přičlenění do Velkoněmecké říše tedy němečtí občané Přídolí přivítali a hned 30. září 1938 zhanobili československé státní symboly, které položili k tamnímu pranýři. Učitelský sbor, včetně řídícího Zimmermana, opustil zdejší českou školu, aby se nestal terčem henleinovců.

V pondělí 3. října 1938 Hitler poprvé navštěvuje Sudety. Do Českého Krumlova dorazil 20. října. Jeho pobyt ve městě však příliš triumfální nebyl, protože i přes usilovné naléhání nacistů se s ním JUDr. Adolf Schwarzenberg odmítl setkat a zakázal mu vstup na krumlovský zámek.

Adolf ze Schwarzenbergu odešel v roce 1939 do zahraničního exilu. Gestapo mu odvetou roku 1940 zabavilo veškerý majetek a uvalilo na něj nucenou správu.

Okresní vedení NSDAP (Německá nacionálně socialistická dělnická strana) sídlilo na I. zámeckém nádvoří v budově u zámeckých schodů. Sloupová síň byla upravena na společenský sál a další místnosti se proměnily na kanceláře a úřadovny strany. Prostranství před budovou bylo ozdobeno velkou říšskou orlicí, jejímž autorem byl místní sochař Moritz Schönbauer.

Nicméně, jak šel čas, nadšení z připojení k Německu v sudetském pohraničí postupně opadalo. Například v Přídolí církevní matriční zápisy evidovaly 37 německých osadníků, kteří padli při válečných taženích Hitlerových vojsk. Přídolí značně upadalo hospodářsky, vázlo obdělávání pozemků, o údržbě budov ani nemluvě.

Český Krumlov zůstal pod okupací nacistického Německa až do roku 1945, kdy jej osvobodila americká armáda.

Zdroj: Kronika Horní Plané, weby Přídolí, Č. Krumlova, Kaplice, Dějiny Zlaté Koruny, wikipedia.org

Když byl 15. března 1939 vyhlášen protektorát Čechy a Morava, objevily se v Rájově ráno za sněhové vánice první vojenské předvoje. V popředí jelo na koních několik důstojníků, ze nimi vojenská děla. Koně byli unaveni, cesta klouzala a koně padali na kolena, která měli celá krvavá. Zdroj: Dějiny Zlaté Koruny