Zkazky o tom, jak vypadala obec na Kaplicku a život v ní na počátku 20. století, skrývala kovová schránka, ukrytá v kopuli na samotné špičce kostela Nanebevzetí Panny Marie v Rožmitálu na Šumavě. Našli ji tady pokrývači, kteří věž církevního stánku opravují.

Historiky tento nález zřejmě neuchvátí, ale pro místní znamená pravý poklad: regionální i vídeňské noviny ze srpna roku 1909, dopis někdejšího rožmitálského pátera ze stejného data anebo mince či katalog kněžích vyšebrodského kláštera z roku 1881. Pro tyto i další dokumenty si starostka Rožmitálu Alena Ševčíková vyšplhala po lešení až k samotnému místu nálezu.

„Byla jsem zvědavá, zda nám tu předkové zanechali nějaký odkaz. Také jsem chtěla vidět, jak kopule vypadá – je totiž prostřílená jako řešeto,“ uvedla Alena Ševčíková.

Mise za pokladem prý zpočátku nevěstila kýžený výsledek. „Sahali jsme dovnitř kopule, koukali do ní ze všech stran, ale nebylo nic vidět,“ popsala starostka.

Naději vzbudil zvuk, který se ozval záhy – bylo jasné, že v kopuli něco je. Místo pokladu však dělníci vytáhli vosí hnízdo. „Teprve poté, co pokrývači kopuli spustili na zem, v ní objevili kovovou schránku,“ doplnila Alena Ševčíková.

Dopis švabachem

Úhledné balíčky z papíru skrývaly vedle již zmíněných dokumentů i množství fotografií. Ty podají současným obyvatelům obce svědectví o životě jejich předků okamžitě, na rozdíl třeba od třístránkového dopisu, který 14. srpna 1909 podepsal páter Daniel Ignaz Waschenpelz – ten je totiž psán zřejmě švabachem.

„Páter Ignaz byl jedním z mnichů našeho kláštera a jako farář sloužil v Rožmitále právě v době, kdy se kostel přestavoval, tedy někdy v letech 1904 až 1910,“ uvedl převor vyšebrodského kláštera Jan Justin Berka.

Obsah tajemné skříňky, kterou už v příštím týdnu začnou zkoumat odborníci ze Státního okresního archivu v Českém Krumlově, podle všeho odkazuje ke dvěma historickým obdobím.

„A to právě k roku 1909, kdy zřejmě byla dokončena celková přestavba kostela, a také k letopočtu 1881. Tehdy snad doznala změn podoba věže – původní kopulovitá se změnila v současnou špičatou,“ odhadla starostka Alena Ševčíková.

Obdobné nálezy nejsou podle převora vyšebrodského kláštera nijak ojedinělé. „Podobné skříňky se našly například i při opravě kostela v Malšíně nebo Frymburku,“ sdělil Jan Justin Berka.

Další případy připomněla ředitelka Státního okresního archivu v Českém Krumlově Věra Mašková. „Pamatuji si nálezy v Kájově a také v budově Základní školy Linecká v Českém Krumlově,“ uvedla.

A jaký bude další osud rožmitálského pokladu? „Dokumenty nyní posoudíme a podle jejich historické hodnoty se spolu se zástupci obce domluvíme, zda budou vráceny zpátky do kopule věže kostela, anebo je nahradíme nějakou kopií,“ popsala Věra Mašková.

Mezi rozhodující kritéria patří při obdobném posuzování například míra poškození dokumentů nebo jejich informační hodnota. „Pokud se jedná o fotografie nebo tiskoviny, které existují například ve vícero kopiích, většinou nic nebrání tomu, aby se takové dokumenty, třeba i po zrestaurování, vrátily zpátky na místo nálezu. Ale v případě pergamenových listin nebo vzácných mincí se většinou zpět ukládají pouze kopie,“ vysvětlila Věra Mašková.

Ve většině případů podobných tomu v Rožmitále se podle odbornice jedná o dobový materiál, který byl na rekonstruované místo uložen pro paměť dalších generací. „Takové dokumenty většinou nemají přílišnou historickou závažnost,“ doplnila Věra Mašková.

Běžnou praxí podle ní je vracet nalezené dokumenty či fotografie zpět na původní místo včetně předmětů či tiskovin ze současnosti. To mají v plánu i Rožmitálští.

„Rádi bychom do schránky uložili současné peníze, informační brožuru o Rožmitále, odznáčky s obecním znakem a samozřejmě i výtisk Českokrumlovského deníku,“ vyjmenovala Alena Ševčíková.

„Přemýšlela jsem i o slivovici, ale prý bývá v kopuli na věži veliký žár. Proto od tohoto záměru zřejmě upustím – když by totiž pálenku někdy za sto let vypili naši potomci, mohli by i oslepnout,“ dodala starostka se smíchem.