Od pláňské hospody, kde si vyzpívaly družbu a muziku, vyrazily družičky v baráčnických spolkových krojích zvaných „Mařenka" v sobotu odpoledne s dechovkou Šumavanka a dlouhým průvodem diváků v zádech pro máječek a pro ženicha. Konala se konopická svatba, oslava sklizně lnu a konopí, která je typická pro oblast jihozápadních Čech.

„Konopickou pořádáme tak jednou za čtyři pět let," vysvětlil starosta Věžovaté Pláně Josef Mach. Toto lidové divadlo se jinde na Krumlovsku nekoná, podle starosty jej lidé pořádají spíše na Prachaticku. „Domluvily si to ženské, začalo je to brát už v zimě, že si udělají konopickou. Naučí se zpívat písně, ke každé figuře jsou jiné." Družičky ale nebyly jen z Věžovaté Pláně. „Tady je sto dvacet obyvatel, to bychom to dohromady nedali," dodal starosta.

Od hospody průvod vyrazil do stavení na konci vesnice, kde si vyzpívaly máječek, malou břízku zdobenou drobným pečivem, cukrovím, jablíčky a pestrými pentlemi, a potom ke stavení konopičáka, usazeného ve vysoko posazeném okně. Kecal a družičky ho dlouho přesvědčovaly, aby slezl dolů a oženil se s konopičkou. Ta ovšem taky dělala pořádné drahoty. Nakonec jí ale shořela chalupa, a tak jí nezbylo než na sňatek kývnout. Průvod se proto přesunul do hospody, kde se ti dva vzali a zábava pokračovala celou noc.

„Na konopické jsem poprvé, ale do Věžovaté Pláně jezdíme často, hlavně na tancovačky, bývají tu i posvícení," svěřila se Marie Kolářová z Dolního Třebonína. „Pocházím z Velešína, tak to tu znám."

„Kroj mám ještě po mámě, naše rodina odtud pochází," řekla jedna z krojovaných družiček, Jitka Křivanová z Velešína. „Kdysi ho vyšíval pan Stejskal z Pláně, který už ale není naživu."

„Já jsem celá politá, chytla jsem to v plné parádě," smála se Jiřina Kozáková z Větřní, která stála přímo v cestě proudu vody, kterou na diváky z okna chrstl konopičák. Do Pláně přijela s manželem, protože tyto lidové veselice mají moc rádi, a jakmile mají příležitost, vyrážejí na ně.