Bez velkých okolků před těmi, kteří se na slavnostní odhalení desky přišli podívat, předseda Spolku přátel Vítkova Hrádku Miroslav Kovačičín odhalil kovovou desku s portrétem zakladatele obnovy nejvýše položené zříceniny hradu v Česku (stojí v 1 035 m n. m.). „Nebýt jeho iniciativy, je tu hromada rozpadlého kamení,“ shrnul v jedné větě začátek dlouhé a zatím nekončící obnovy hradu. Zřícenina byla veřejnosti po 60 letech zpřístupněna v roce 2005 u příležitosti 200. výročí narození Adalberta Stiftera a od té doby je vyhledávaným místem výletů.

Na odhalení desky se přijela podívat i dcera Petra Ziegrossera, Helena Erdeliová s rodinou. Dnes žije v Kaplici, ale s manželem v 70. letech koupili na Svatém Tomáši chalupu a mají k místu stále velmi blízko. "Když jsem s manželem odešla za bytem do Vyššího Brodu, moji rodiče, aby nám byli blízko, se přestěhovali na Svatý Tomáš, táta šel dělat na zdejší polesí hajného a maminka, která stále žije, je jí 98 let a je stále fit, pracovala jako lesní technik," vzpomínala dcera zakladatele obnovy hradu. "Naši sem přišli na hájenku naproti loveckému zámečku a obě moje dcery sem jezdili za babičkou a za dědou. My tu pak koupili prázdný, kopřivami zarostlý domeček.

Táta ještě před hradem zachránil zdejší kostel, koupili naproti němu chalupu a díky tomu nemohli komunisti kostel odstřelit. Z kostela později vyvážel suť, u toho zastavoval turisty, aby třeba odvezli kolečko, sháněl sponzory, rozdával lidem složenky, aby na kostel přispěli. A také chodil kosit kopřivy kolem hradu, aby mohli k němu turisti. Když říkával, že sem budou lidi jezdit, měli ho za blázna."

Pak na schůzi ve Vyšším Brodě v roce 1998 oslovil pana Kovačičína. Vyprávěl o tom, kde všude lezl po horách, a on mu řekl, tak jak bylo jeho zvykem: Osobo, proč nám tu vykládáte o horách, támhle máte hrad, tak jděte tam!" zavzpomínala Helena Erdeliová. A ještě v tom roce bylo založeno Občanské sdružení Vítkův Hrádek, které si objekt pronajalo a za státní dotace ve výši 20 milionů korun postupně nechalo zříceninu a zejména věž zrenovovat. Petr Ziegrosser zemřel v roce 2004, pár měsíců před samotným otevřením hradu veřejnosti, a bohužel mu nebylo dopřáno sledovat, že se jeho vizionářský sen stal skutečností.

Na odhalení pamětní desky - a na cestu plnou vzpomínek z dětství - se vydala i Anna Dudová z Týna nad Vltavou, která se narodila na Nových Domcích, jejichž pozůstatek dnes stojí nad lipenskou hrází. "My jsme sem s maminkou chodily sázet stromečky, když jsem byla maličká. Nové Domky, odkud pocházím, byly ze tři čtvrtin zatopeny, ale náš dům, s číslem 36, stále stojí. Žili jsme tam do mých čtrnácti let. Tady nebylo nic, jen pastviny a zřícenina… Pamatuji si, jak mě hajný vodil po lese, po přírodě. Až sem k hradu jsme se ale nikdy nedostali. Znám okolní lesy, ale přímo tady jsem nikdy nebyla! Stěhovali jsem se odsud v roce 1965, ale můj bratranec, Honzík Krotký, tu od svých 18 let svážel dřevo. Třicet let jsem bydlela v Budějovicích a teď rok žiju v Týně nad Vltavou, celý život jsem u Vltavy. Je mi 66 roků a jsem z toho hrozně naměkko," přiznala se slzami v očích. "Dozvěděla jsem se o této akci z facebooku, jakmile se na stránce hradu něco objeví, okamžitě sdílím, prohlížím, čtu, moc mě to zajímá. I můj tatík říkal: děti moje, jednou, já už tady nebudu, přijde doma, kdy sem budou jezdit lidi z celého světa obdivovat tu nádheru. Brácha na to: taťko, tady dávají lidi dobrou noc. Taťka ale říkal: jen nech na hlavě! A měl pravdu."

Vítkův Hrádek je otevřený každý den, v červnu od 10 do 17 hodin a o prázdninách od 10 do 18 hodin.