Po celé České republice 10. března uskutečnilo několik desítek, ba stovek akcí na podporu tibetského lidu. K mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet se letos připojilo rekordních 695 obcí, měst, městských částí nebo krajů.

Nechybí mezi nimi ani pár zástupců z Českokrumlovska.
Kromě Českého Krumlova vyvěsili tibetskou vlajku jako symbol vyjadřující podporu ochrany lidských práv také v Horní Plané nebo v Hořicích na Šumavě, rovněž ve Zlaté Koruně či v Zubčicích. Kupříkladu ve Frymburku též tibetská vlajka zavlála, ale naproti radnici díky partě nadšenců a spoluorganizátorů festivalu ProTibet.
 
Starosta Hořic Martin Madej jednoznačně tuto akci podporuje: „Oslovil nás Spolek Lungta, abychom se k této symbolické akci i my připojili. V Hořicích se sice uskuteční Vlajka pro Tibet teprve podruhé, ale myslím si, že je důležité ukázat, že s porušováním lidských práv, se zabíjením a se zabráním území tibetského lidu Čínou nesouhlasíme. Je to jako, když k nám kdysi vtrhli Rusové."

Když se vyvěšuje tibetská vlajka, tak si rovněž hornoplánský starosta Jiří Hůlka vzpomene na invazi sovětské armády do Československa v roce 1968. „Tibetskou vlajku vyvěšujeme již od druhé poloviny 90. let nepřetržitě každý rok," řekl Jiří Hůlka.

V roce 1996 se k akci Vlajka pro Tibet připojila první čtyři česká města – kromě městské části Praha 3, Hradce Králové a Litoměřic to byla právě i jihočeská Horní Planá.

„Letos jsme ji vyvěsili podruhé. Začali jsme s tím na základě výzvy spolku Lungta," uvedl starosta Zlaté Koruny Milan Štindl a pokračoval: „Projednali jsme to na radě a pak tibetskou vlajku pořídili."

Jedna zastávka celorepublikového festivalu ProTibet se uskuteční v pátek a sobotu ve frymburském muzeu. Pořadatelé zvou na filmy i výstavu. "Výtěžek z festivalu věnujeme malým mnichům z kláštera Diskit v Himálajích na kvalitní stravu, vzdělání a lékařskou péči," sdělil za pořadatele Jan Račák.


Pohled do historie:

V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce­tung vznik Čínské lidové republiky.
O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu.
V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu.
Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi.
V souvislosti s povstáním s datem 10. března 1959 zemřelo okolo 80 000 Tibeťanů.
Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru.
Za posledních pět let si sebeupálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 136 Tibeťanů.
Zdroj: Spolek Lungta


Poznámka: Další text na téma Vlajka pro Tibet si lze přečíst v tištěném vydání Českokrumlovského deníku ve středu 11. března 2015.

Autor: Deník / Pavel Pokorný