Zachycuje ho snímek z fotopasti, kterou tam umístila organizace ALKA Wildlife v rámci projektu Trans-Lynx.

„Fotky posoudili zahraniční odborníci z Bavorska, Saska i Itálie," říká projektová manažerka organizace Tereza Mináriková. „Přestože nemáme DNA důkaz, podle stavby těla lze potvrdit, že se jedná o dobře stavěného divokého vlka, pravděpodobně samce. Myslíme si, že jde o samotného migrujícího jedince."

Podle Terezy Minárikové byl začátkem února jeden migrující vlk vyfocen v rakouském Weinviertelu u městečka Stornsdorf , v březnu byl další vyfocen v Bavorsku u města Rottal. Odborníci si to vysvětlují tak, že populace vlka v česko-sasko-polském pohraničí postupně narůstá a vlk se tak začíná šířit do střední i západní Evropy. Vrací se do míst, kam vždycky patřil a kde má v přírodě své místo.

„Fotopasti máme kvůli rysům v Blanském lese a na Prachaticku," říká Tereza Mináriková. „Naše fotopasti zaznamenaly na pravém břehu Lipna už i losa a jinde také kočku divokou. Poprvé ale vlka. Starší pozorování uvádějí vlka na Šumavě, ale pro ta nejsou důkazy, navíc se odehrála v době, kdy utekli nějací vlci ze zajetí. A toto je opravdu divoký vlk."

„Zpráva o vlku je opravdu překvapením," říká Radek Märtl, frymburský odborný lesní hospodář. „Myslím, že jeho přítomnost v lesích regionu a kolem Vyššího Brodu doposud nikdo nezaznamenal."

O tom, že by narazil na stopy, které byse mohly podobat vlčím, se nikdy nezmínil ani jeho otec, bývalý dlouholetý lesní správce. „Hlavně se na to nikdo nesoustředil. Stopa vlka se podobá psí, zatímco stopa rysa je nepřehlédnutelná," podotkl Radek Märtl. Překvapivá zpráva ho těší, neboť vlk do lesů regionu historicky patří a možná se sem začíná šířit podobně jako rys.

„Vlk by mohl například potlačit rozvoj liščí populace, která je přemnožená. Příroda si tak možná sama najde pomoc, jak nastolit rovnováhu, což dobře umí," míní Radek Märtl.