„Od 28. června tu až do konce prázdnin sloužíme prakticky non-stop," ujistili nyní službu konající Miroslav Kodým a Jaromír Berounský. „To znamená, že od 8 do 20 hodin trvá hlavní služba, kdy sloužící minimálně dvou až tříčlenná hlídka vyjíždí do tří minut. Mimo tento čas je v pohotovosti," vysvětlovali. „A každé ráno hlásíme na linky 112, 155 a 158, že jsme tady připraveni," dodal Miroslav Kodým.

Sloužící záchranáři se střídají po týdnu. Záchranařina je totiž jejich dobrovolná činnost, které se věnují ve svém osobním volnu. Od začátku prázdnin zatím k žádnému zásahu nevyjížděli, počáteční týdny prázdnin ještě nejsou tak hektické, než se prázdninová sezona rozjede naplno. Hlavně počasí vodním sportům zatím moc nepřálo.

Nicméně frymburští hasiči už mají první výjezd za sebou. V pondělí v 17.34 hodin obdrželi hlášení, že se převrhla loď. „Profesionální hasiči jeli k záchraně osoby do Lipna nad Vltavou," informovala mluvčí jihočeského záchranného sbotu Vendula Matějů. „Když ale hasiči spustili člun na vodu, dostali zprávu, že muž pomoc nepotřebuje." Šlo o posádku závodní plachetnice, takže si zřejmě poradila sama. Jenomže to se ne každému podaří.

Záchranáři se snaží působit na turisty především preventivně, to znamená ještě dřív, že se do nesnází dostanou.
„Když vidíme, že se blíží bouřka, vyjíždíme za rybáři, kteří jsou na volné hladině na lodích a varujeme je, aby se raději vydali ke břehu," přiblížil Miroslav Kodým. Rybáři si totiž často neuvědomují, jak rychle se klidná hladina vody na Lipně může změnit v nebezpečné vlny, navíc jim v návratu na břeh může bránit i vítr.

„Tady nejčastěji přicházejí bouřky od západu. Vlny rybářskou loď rozhoupou, což může vést k tomu, že se kvůli obsahu lodi, v níž mívají rybáři docela dost věcí, převáží. Navíc rybáři bývají hodně oblečení, takže jim nasákne ošasení. A po převrácení lodi se v tom těžko udrží nad hladinou."

Hlavní zásadou je, že by všichni rybáři na lodích měli používat záchrannou vestu. „Nemají ji ale nikdy," zdůraznili záchranáři. „Kdyby ji měli rybáři, co se na Lipně utopili, většina z nich by dnes byla naživu."
„ČIli aby měli vestu a mobilní telefon ve vodotěsném obalu," doplnil Jaromír Berounský.

Záchranáři nejčastěji vyjíždějí k převráceným plachetnicím, také k plachetnicím uvíznutým. To jim hrozí obzvláště letos, kdy je na Lipbně nízký stav vody, neboť plachetnice mají hluboký kýl. Vesty pochopitelně mají mít i osoby plující na kanoích a jiných plavidlech, s nimiž si pak vlny a vítr dělají, co chtějí. „Ovšem půjčovny mají lodě půjčovat i s vestami," poznamenal Jaromír Berounský. Záchranáři v létě hledají i nezvěstné katamarány. „Stává se, že nám z půjčoven zavolají, že se jim po bouřce nevrátil katamarán, tak se po něm jedeme podívat," líčil Miroslav Kodým. „Potíže mívají i surfaři, záleží na tom, jak jsou zkušení a zdatní. V každém případě ti by měli mít neoprény, záchrannou vestu a helmu."

Plavce, který se pustí volně na lipenské jezero, by měl vždy doprovázet někdo na lodi či kajaku. Vodní záchranná služba Č. Krumlov má svou základnu v Dolní Vltavici a také výcvikové středisko na druhém břehu v Kyselově.

Více čtěte v pátekčním vydání Českokrumlovského deníku.