Pršelo už několik dní, a vypadalo to, že snad nikdy nepřestane. Koryta toků, rybníky a nádrže na Kaplicku se naplnily tak, že začaly přetékat. Byla nutná evakuace letních táborů kolem říčky Černé a Malše, v nichž, zatímco Vltava byla ještě celkem v klidu, bouřila voda.

Zdroj: Deník/ RedakceV noci na čtvrtek 8. srpna to přišlo. Na Kaplicko udeřila první povodňová vlna. Například na letní tábor Energetik u říčky Černé v Blansku nezapomenou tehdejší děti. Už ve středu večer zažily první preventivní stěhování kvůli stoupající vodě. Při poklesu vody se do tábora zase vrátily. V noci už odtud utíkaly definitivně horem přes les. Letní tábor v Pořešíně u Malše na tom byl podobně. „Děti jsme evakuovali už večer do školy v Kaplici, a pak jsme se do 5 hodin v táboře dívali, jak nám voda všechno bere,“ líčila tehdy spolumajitelka tábora Monika Paterová. „Lodě, lavičky, vše, co bylo venku. Vzala i velký kontejner, který při plavbě táborem srazil tři chatky. Tábor byl zrekonstruovaný, teď je vše zničené.“

Zdroj: Youtube

Ve čtvrtek v noci to přišlo. Hráze rybníků se protrhly, nápor vody nevydržela ani kamenná hráz přehrady na Černé v Soběnově. Voda se valila a zaplavila vše, co mohla. Kudy tekla, tudy ničila. Poškodila a zneprůjezdnila mnohé mosty. Domy a objekty na Bělidle v Kaplici a dál kolem Malše se začaly potápět ve 22.30 hodin. U Bělidla smetla voda do Malše auto i s pracovníkem energetické společnosti, kterému se však podařilo z auta dostat a zachránit se na stromě, kde volal o pomoc. Bohužel dalšího muže z Blanska v červeném žigulíku, při snaze projet zaplavenou silnici s prudce se ženoucí vodou, pohltila voda. Voda na Kaplicku kulminovala časně zrána.

Český Krumlov v roce 1998. Povodeň 3. listopadu 1998. Náplavka z ulice Na Fortně.
OBRAZEM: Krumlovská devadesátá. Rok 1998 poznamenala také velká voda

„Na ty povodně nezapomenu,“ zavzpomínal nyní Richard Mazanec, který je doslova na vlastní kůži prožil jako třiadvacetiletý obyvatel bytového domu na Bělidle. „Vybaví se mi třeba, jak jsem po prsa ve vodě držel našeho psa a dával ho hasičům do raftu. A tady tudy průjezdem domu nás na raftu odtáhli nahoru k náměstí. Přišlo to strašně rychle. Ještě v osm večer byla voda takhle dole, pak připluly nějaké klády nebo co, ty ucpaly můstek támhle nad námi. Voda se pak hnala tamtudy, narazila do baráku a přihnala se sem. Předtím jsme v patře na to se sousedkou koukali z okna. A viděli jsme pána z E.Onu, jak spadl do vody s autem. On z toho auta vyskočil a zůstal tadyhle na stromkách viset. Slyšeli jsme ho, jak volá o pomoc. Volali jsme záchranáře. Hasiči tady pak pouštěli raft, jeden se pustil dolů a přitáhl ho. Bylo však těžké se k němu dostat, protože byl velký proud. Viděli jsme i to, jak voda smetla do řeky auto s šoférem, co se v něm utopil. Bylo to hrozné. Ale neměl tam jezdit, byla tam stopka.“

Fotoohlédnutí za povodněmi 2002 na Českokrumlovsku: 

„Plavaly nám ve dvoře i ryby poté, co praskla hráz v pstruhárně Mostky,“ vyprávěla tehdy čtyřicetiletá Marie Holubová, která bydlí také v bytovém domě na Bělidle. Během první vlny však byla pryč na dovolené. Maminka proto přebývala v jejím bytě s dcerou. „Do raftu je hasiči dostávali přes balkon od sousedů. Mamka bydlela v baráku tady kousek naproti nám,“ vyprávěla Marie Holubová. „Měla v baráku 1,70 metru vody, i v kuchyni. Když jsme jí vyklízeli byt, našli jsme v kredenci chcíplé pstruhy.“

A blížila se voda z Lipna

Z břehů už se vylila i Vltava. Zaplavila některé vodácké kempy a prostory i sklepy domů v Českém Krumlově. To ještě Krumlováky moc nerozhodilo, to k životu kolem řeky patří. Obavy a nejistotu však budilo varování, že kolem 18. hodiny má dorazit do Krumlova další vlna z odpouštěného Lipna.

Zdroj: Youtube