I samotní vodáci si stěžují především na plastové kelímky i obaly, v řece však nacházejí taktéž ztracené věci. Všechno jak od vodáků samotných, tak i od návštěvníku kempů či obsluh plovoucích barů.

Podle vodáka a vedoucího infocentra Karla Trojáka jsou právě bary na řece jedním z hlavních zdrojů znečištění. „Co jim vypadne z ruky, to zůstane v řece. Voda má být čistá a přístupná pro všechny, někteří lidé na ni ale jezdí hlavně kvůli alkoholu,“ stěžuje si Karel Troják. Kromě toho bary také postrádají potřebné zázemí, jako jsou toalety či přívod čisté vody pro obsluhu. Podle něj navíc ani nepodléhají pořádné legislativě. Fungují jako všechny ostatní lodě na řece, a tudíž na ně nikdo nemůže pořádně dohlížet.

Plovoucí bary doplňují i sa᠆mostatné stánky u břehů, které leckdy nejsou oficiální. Vodáci je vidí jako další zdroj znečištění, pro majitele kem᠆pů jde pak o typ konkurence, který může mít dopad i na jejich návštěvnost a ceny.

Začátkem března navíc poslanci schválili zákon o toleranci půl promile alkoholu v krvi při splouvání vody. Letošní sezóna tudíž podle očekávání přináší ještě více prázdných kelímků či plechovek než jindy. Nešvarem jsou i lahve tažené ve vodě na provazech za loďmi. V případě převrácení se do nich dle Karla Trojáka může někdo i zamotat a utonout.

Situace se přitom týká jak místních, tak i zahraničních turistů, a to především z Rakouska a Německa.

Není výjimkou, že přímo v řece, pod jezy i vyvržené na břehu nejdete kusy oblečení a výbavy, ale taktéž elektroniku a osobní věci.

Ztrátami se tak často musí zabývat i místní policie. Podle nadporučíka Petra Kučery z obvodního oddělení Lipno nad Vltavou jde však častěji o obyčejnou nepozornost, nežli trestný čin. „Nebyl jsem opilý, jistě mne někdo okradl,“ říkají vodáci. A potom stejně najdeme jejich plnou peněženku či telefon poblíž břehu,“ popisuje případy Petr Kučera. Dražší nálezy mohou lidé odevzdávat přímo na policii či obsluze kempů, ne všechny se věci se nicméně vrátí. Méně důležité ztráty pak zpravidla nikdo nehledá.

Jedním z možných řešení by tak mohlo být vytvoření říční policie či služby na čištění vody. Tu by šlo financovat například i zpoplatněním řeky. Podle místostarosty Vyššího Brodu Jana Straky ovšem není takové řešení příliš pravděpodobné. „Stači᠆lo by i dvacet korun za loď a zaplatila by se tím obsluha na celou sezónu. Zpoplatnit řeku ale není jen tak. Vodáctví je hlavně o prožitku a takové nařízení by dost lidí od᠆radilo,“ myslí si Jan Straka.

Dalibor Máslo