Navzdory meteorology avizovanému nevalnému počasí s teplotami blížícími se zimnímu období Vltava na Českokrumlovsku v pátek neosiřela.

Vodáci jí zůstali věrní, ale mnozí toho možná v sobotu hořce litovali. Prakticky celá sobota propršela a korytem řeky se hnala kalná voda, na níž bylo vzácností spatřit nějakou loďku. Vodácké kempy ale kupodivu v sobotu odpoledne rozhodně nezely prázdnotou. Vodáci to nemínili vzdát, i když po sobotě toho měli mnozí plné zuby.

Například v kempu Na Pískárně se shledávala a zase dávala dohromady parta vodáků z různých koutů republiky, které spojovalo jméno brněnské firmy, pro kterou pracovali. V sobotu vyjeli z Vyššího Brodu.

„Je to firemní akce,“ vyprávěl jeden z nich. „Počasí je naprosto šílené. Jelo nás jenom pět lodí, protože ostatní to odřekli, jinak by nás bylo aspoň sto. V pátek v noci jsme naštěstí nocovali v chatce, bylo sice chladno, ale bylo to dobré, protože jsme byli v suchu. Kdybychom byli pod stany, tak jedeme domů. Po trase do Rožmberka jsme ještě ale potkávali na vodě docela dost lidí. Jedna slečna dokonce jela v plavkách a tvářila se, že je happy. V Rožmberku jsme to vzdali a teď nevíme, kde kdo je. Víme, že jeden se klepe v autě, tří se snaží vyhřát v teplé sprše, což ostatně zabírá nejlépe. Někteří se totiž vyklopili hned na začátku. Jsme zmrzlí, s odpuštěním, jako psí hovno!“

Na Pískárně měli naštěstí zamluvené chatky a ráno podle počasí se měli rozhodnout, zda to zabalí, nebo pojedou dál.