Sobota 11,45 hod.

„My to budeme mít asi do necelých třiceti procent," ohlásil zapisovatel frymburské volební komise Miroslav Flígr těsně před polednem. Účast je nízká i tam, ale důvody, proč tomu tak je, ty se dají jen odhadovat. „Proč nevolí, to nám lidé neříkají," dodal zapisovatel.

Volební komise ve Vyšším Brodě je na tom podobně, jako jinde v regionu. Většinu dopoledne se tu jen čeká na trousivší se voliče.

"To nebude přes třicet procent, to by se musel stát zázrak. Ale může se stát, že třeba ještě přijdou po obědě," říká předsedkyně komise Aleny Řičánková. Neúčast voličů si vysvětluje všeobecným negativním naladěním obyvatelstva vůči politice. "Signály máme asi podobné, jako všude jinde. Lidé jsou otrávení a myslí si, že neúčastí na volbách něco vyřeší. Ale my víme, že to tak není," dodala.

Sobota, 11,00 hodin

„Asi to bude všude stejné. My máme volební účast sto třicet lidí ze čtyř set čtyřiceti," ohlásil v sobotu dopoledne Vladimír Výborný z volební komise v Lipně nad Vltavou.

Nedaleká Přední Výtoň odhadovala tou dobou volební účast na čtyřiceti procentech. „Bývávala větší účast," potvrdil tajemník obecního úřadu Martin Řepa.

Sobota dopoledne

V Černé v Pošumaví přišlo už v pátek během první tři čtvrtě hodiny voleb k urnám přes třicet voličů, zhruba tak pět procent z celkového počtu. Jak volební komise očekávala, lidé chodili volit především v době konce pracovní doby a v podvečer.

Mezi nejčastější téma hovorů mezi lidmi patřila i Šumavská elektrická dráha, vedle krajským úřadem zrušeného územního plánu, druhý největší problém obce. A debatovalo se mezi lidmi jak v kladném, tak záporném vyznění.

„O pracovních místech mluví každý na svých předvolebních letácích, ale v regionu to s prací pořád vypadá bledě," mínili například manželé Strnadovi. „Třeba ta železnice, ta by mohla nějaká pracovní místa přinést. Někteří lidé se proti tomu staví, ale na druhou stranu to bude atrakce, přitáhne to lidi."

Jiní byli zase rezolutně proti železnici a předkládali i věcné argumenty, proč není tak výhodná, jak kraj slibuje.

Druhým dnem už je ovšem realita s volební účastí jiná. Obdobná celému regionu.

"Na těch třicet procent asi dosáhneme,"  zhodnotila zapisovatelka Marcela Novotná. Důvody nízké účasti? Ti skalní voliči chodívají stále a ti ostatní? "Většinou jak se to říká všude, že to nemá cenu," dodala.

Možná je celý problém s malou účastí ukrytý v negativním postoji obyvatel k současným politikům, možná je zakopaný pes někde jinde. Za mnohé hovoří i názor z Horní Plané:

„Nejlepší by bylo, kdyby všechny kraje zrušili a kdyby byly země, jak to bylo stovky let, tedy Čechy, Morava a Slezsko. A okresy, které byly zaběhnuté. Celé ty kraje, to je nesmysl," konstatoval rezolutně Florián Rygál, jeden z prvních voličů v Horní Plané. Společně s manželkou se pak shodli, že si mezi politickými stranami svorně vybrali střední proud.