Silná alergická reakce nebo anafylaktický šok může postihnout každého bez ohledu na to, jestli je, nebo není na bodnutí alergický. Zdravotničtí záchranáři z Českokrumlovska o tom ví své.

„Na Lipensku jsme k ošetření důsledků bodnutí vyjížděli opakovaně," řekl ředitel jihočeské Zdravotnické záchranné služby Marek Slabý, který byl u takového případu jako lékař i osobně přítomen, „a zásahů u anafylaktického šoku bylo několik. Anafylaktický šok je rozhodně nejzávažnější komplikací poštípání hmyzem."

Jestli k prudké alergické reakci nebo anafylaktickému šoku dojde, se podle šéfa záchranky pozná během pár minut. „Nezačne to za hodinu nebo za půl hodiny, buď to začne prakticky hned, nebo ne," vysvětlil. „A jestli člověk je, nebo není alergický, je úplně jedno. Problém je právě v tom, že to postihne většinou lidi, kteří žádnou takovou příhodu v minulosti neprožili."

Alergická reakce se projeví velkými otoky či ztíženým dýcháním. „Ale pokud se začne rozvíjet anafylaktický šok, velice rychle dojde k nevolnosti, zvracení, průjmu a krátce po bodnutí dochází k poruchám vědomí a oběhovému kolapsu," dodal lékař s tím, že tento život ohrožující stav záchranáři řeší okamžitým nasazením léků.

Vosy, sršně a včely, které se v horkém létě stahují k lidským obydlím, protože tam snadno najdou potravu, ale teď doslova den co den zaměstnávají i další složku Integrovaného záchranného systému – hasiče. „Teď je to zhruba půl na půl, vyjíždíme buď k požárům v přírodě, nebo k odstranění hnízda hmyzu," potvrdila Jana Neškodná z HZS JčK. „Na silnicích je tento týden relativní klid, měli jsme většinou jen úklidy vozovky po nehodách a o víkendu jen jednu zraněnou osobu."

Ale i když hasiči dokáží hnízdo hmyzu efektivně zlikvidovat, neznamená to, že by to měl být jejich úkol. „Lidé by si měli uvědomit, že když jedeme na vosy, můžeme chybět jinde, kde budeme potřeba," upozornil Pavel Rožboud, šéf českokrumlovského územního odboru HZS JčK. „Na hmyz jezdíme s technickými vozidly. Pokud by došlo k nějaké vážné nehodě a auto bude u vos, bude o to déle trvat, než tam přejede."

Hasiči zasahují hlavně na veřejných prostranstvích, kde by hmyz mohl ohrozit větší skupinu osob, nebo třeba v nemocnicích a podobně. „Kdybychom měli jezdit ke každému soukromníkovi, neděláme nic jiného, než sundáváme hnízda. Na to jsou specializované firmy a také přípravky na hubení hmyzu," dodal Pavel Rožboud. O tom, jestli hasiči k hnízdu hmyzu vyjedou, rozhoduje operační středisko v Českých Budějovicích. „Když nám někdo zavolá do hasičárny, přepojíme ho stejně tam, a oni rozhodnou," uzavřel hasič.