Křížv polovině 17. století dali městští radní umístit na kopec, odkudšpatnépočasípřicházela.

Právě podle kříže, jenž asi v roce 1460 zůstal neroztaven v peci českokrumlovského mědikovce Hollenhammera, a který se pak dědil z otce na syna až do doby, kdy jej do rukou získala poslední z rodu, vdova Reikinová, se vrch na jihovýchodním okraji Českého Krumlova nazývá. Alespoň podle pověsti, kterou zaznamenala spisovatelka Helena Braunová.

Další historické prameny však hovoří trochu jinak. Křížová hora, jež se tyčí do výšky 619 metrů nad mořskou hladinou, prý nese svůj název podle tzv. španělského dřevěného kříže, který zde roku 1658 nebo 1650 nechal vztyčit jezuitský kazatel Michal Koppe. Důvod byl ale stejný – na ochranu před nepříznivým počasím a živelními pohromami.

Zkazky historiků, které lze číst na webových stránkách www.ckrumlov.info, zmiňují i následující události. Roku 1701 byl kvůli opravě tohoto kříže poražen strom, jehož kmen se zázračně rozpadl na tři kusy, které přesně odpovídaly rozměrům španělského kříže. Kromě něho pak byla ze stromu postavena i malá dřevěná kaplička, k níž se pak jistá krumlovská měšťanka rozhodla založit tři zastavení křížové cesty.

Dřevěnou kapli však zakrátko, v éře Eggenberků, vystřídal zděný svatostánek, vystavěný podle projektu políra Jana Dominika Spazzi. Nedlouho po vysvěcení kaple, které se datuje do roku 1710, se však ukázalo, že stavba je příliš malá. A tak se kníže Jan Kristián I. z Eggenberku rozhodl ještě téhož roku pro vybudování osmibokého ambitu. Také se měla postavit další zastavení na křížové cestě.

V průběhu staletí pak podoba kaple Panny Marie Bolestné a sv. Kříže i zastavení křížové cesty doznala mnoha změn. V roce 1787 byla kaple zrušena a v dražbě prodána krumlovskému měšťanovi Karlu Neumüllerovi. V držení rodiny se pak svatostánek dočkal nákladné obnovy, ale posléze i úpadku. Záchrana přišla až v roce 1928 s Terezií Schwarzenberkovou, jež poutní místo nechala obnovit. Na stavu kaple i křížové cesty se však nechvalně podepsala éra komunismu. Opětovné vzkříšení nevšedního místa pak přišlo až s novým režimem; 14. září 1991 byla kaple znovu vysvěcena.

Dnes je ve správě českokrumlovské farnosti. „Od doby poslední rekonstrukce na počátku 90. let 20. století stavbu jen udržujeme, takže by si zasloužila novou fasádu i některá další vylepšení, ale vše je o penězích,“ uvedl stavební technik českokrumlovského vikariátu Eduard Beneš.

Podle něj je třeba v poslední době stále více investovat hlavně do nápravy škod po vandalech. „Naposledy nám někdo ukradl krycí kameny na venkovním schodišti. Případů, kdy fasádu pokreslili sprejeři, už bylo nepočítaně. Stejně jako rozbitých oken,“ popsal Eduard Beneš, jenž zároveň připomněl asi dva roky starou epizodu: „V kapli se usadila jedna paní s tím, že zde bude přebývat jako poustevnice. Nosila tam různé věci ze hřbitova, a tak okolí kaple zaneřádila. Už je ale vše v pořádku.“

Veřejnost má možnost do interiéru kaple na Křížové hoře nahlédnout při zářijové pouti konané na svátek Povýšení svatého Kříže, od jara do podzimu se zde také jednou týdně koná pobožnost.

Turisté však o nevšedně vyhlížející stavbu na kouzelném místě příliš velký zájem nejeví. „Občas se někdo zeptá, co je to za místo, ale ještě se mi snad nikdy nestalo, že by měl někdo touhu se na Křížovou horu vypravit. Možná kdyby se tam dalo vyjet autobusem,“ řekla s úsměvem českokrumlovská průvodkyně rusky hovořících turistů Dagmar Bohdalová. Ta zároveň připomněla, že některé součásti někdejšího inventáře kaple jsou nyní k vidění v sakrální komnatě nedávno otevřeného Hradního muzea na krumlovském zámku.

Rovněž Stanislav Jungwirth, jenž Českým Krumlovem provádí česky, německy a anglicky hovořící výletníky, zatím přílišný zájem o návštěvu Křížové hory ze strany turistů neregistroval.

„Vím, že jeden kolega někdy před pěti lety nabízel výpravy na Křížovou horu jako samostatný program, ale vůbec se to neujalo. A lepší už to zřejmě nebude. Trend poslední doby je totiž jednoznačný: vidět historické centrum, zámek a z Krumlova rychle pryč. Na další atraktivity města, mezi něž patří i Křížová hora s kaplí, tak už turistům bohužel nezbývá čas,“ doplnil Stanislav Jungwirth.