Kromě samotného prstenu ve vitríně najdete ucelený text o artefaktu, který výzkumný tým ani nemusel vyjmout z hrobky Petra Voka, také jeho kopie z 3D tiskárny, včetně odborné publikace Rožmberská hrobka příběh hledání. „Hlavním exponátem je autentická kopie prstenu ze zlata osazená drahými přírodními kameny,“ uvedl.

Modely jsou v různých velikostech, například zvětšenina šest ku jedné. „Sloužily především ke studijním účelům, tak aby bylo možné sledovat jednotlivé detaily, které mají vynikat. Dnes máme úplně poprvé zlatnickou práci v ruce, tady poprvé vynikne nádhera tohoto úžasného šperku tak, jak ho poslední Rožmberková nosila,“ míní Šindelář.

Originál leží na rakvi

Originál, avšak stále odpočívá v hrobce, ale není na svém místě na ruce Kateřiny z Ludanic. „Plynutím času totiž své umístění změnil, nachází se na sarkofágu jejího manžela Petra Voka z Rožmberka. Nechtěli jsme symboliku a pietu místa rušit, a tak jsme vše ponechali tak, jak bylo,“ vysvětlil vedoucí výzkumu, proč jim přišlo nepatřičné šperk vyzvednout ven. Využili tak moderních technologií a prsten podle scanů vyrobili.

Dnes už si troufají tvrdit, že jde o párový snubní prsten. „Nejde skutečně o obyčejný zdobný šperk, ale snubní prsten. V 16. století byly oblíbené především v Anglii a Německu párové prsteny. Pro představu každý ze snoubenců měl svůj prsten a teprve, když se oba v korunce spojily, teprve tehdy vytvořily specifický symbol,“ shrnul s tím, že na přes rok by rádi odborníci vytvořili druhý prsten do páru. „Půjde tak pravděpodobně o prsten, který u sebe má možná Petr Vok v cínové rakvi uvnitř hrobky, a my dokážeme celkem přesně predikovat jeho podobu,“ podotkl Jiří Šindelář.

Původní prsten s vnitřním průměrem 16 milimetrů nechali zhotovit v rozměru 25 milimetrů (velikost 65) pro zvláštní příležitosti jako autentickou klenotnickou kopii „tajemného prstenu“ Kateřiny z Ludanic ze 7,5 gramů čtrnácti karátového zlata, vyniká nejvíce na světle, osázen je rubíny ze Srí Lanky a smaragdy ze Zambie, jeho reálná celková hodnota je nevyčíslitelná.

Je náhoda, že se vůbec podařilo tento zdobný předmět najít. „Štěstí pomáhá připravených, kdyby ho nenašli a neměli technologické vybavení, nemohl by nikdy tak složitý tvar vzniknout. Lidé ho nyní mohou vidět, ačkoliv je ten pravý definitivně uzavřen v místnosti, kam se nikdo stovky let nepodívá,“ upřesnil Šindelář. Samotná pohřební komora, o které geotechnik hovoří, se nachází v severní třetině presbytáře kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vyšším Brodě, kde se nachází i reliéfní náhrobník, či epitafní kámen.

Nadčasový vzhled a genius loci

Mezi první obdivující prsten patřili Adéla a Richard s dcerou Alicí. „Jsme překvapeni, že více jak 400 lety starý prsten vypadá tak designově velmi dobře i na dnešní poměry, až nadčasově,“ hodnotil Richard. „Ve Vyšším Brodě žijeme, do kláštera chodíme minimálně jednou za léto. Expozice a celý areál se nám moc líbí, to místo má genius loci,“ dodala Adéla.

Vystavení prstenu je podle představeného vyšebrodského kláštera převora Justina Berky další obohacení vjemu církevní stavby. „Rožmberkové vytvořili nádherné dílo, které symbolizuje lásku až za hrob, doufáme, že se tato symbolika bude líbit i návštěvníkům,“ uvedl s tím, že jej velmi těší způsob jeho veřejné prezentace. Klášter má otevřeno celoročně, od 1. května do 30. září dokonce denně. „Od 1. října do 30. dubna si lze skupinovou prohlídku rezervovat pomocí objednávky,“ upřesnil Justin Berka.

Zajímavé prostory i exponáty

Mezi nejzajímavější prostory podle převora patří zejména světoznámá barokní klášterní knihovna se 70 tisíci svazky (třetí největší v republice), gotická galerii s jihočeskými madonami, samotný zrekonstruovaný kostel a gotické sklepy, posedět lze i v klášterní kavárně. „Klášter bez knihovny je jako hrad bez muničního skladu. My máme zásobu munice. Máme tu například nejstarší knihu z 8. století. Do 30. září lze vidět Závišův kříž, jde o unikátní relikviář s částí svatého kříže, v horkých dnech může jít o ideální výlet, protože v kostele je stálá teplota kolem 14 stupňů Celsia,“ dodal převor.

Mniši se věnují kromě studia a modliteb také pěstování zeleniny, ovoce a dalším činnostem. „Pečeme si také chleba, chováme včely, stáčíme med, vyrábíme marmelády, ovocné mošty, či čokoládu. To všechno u nás můžete také koupit. A nejíme vůbec maso,“ prozradil Justin Berka.

Jak informoval jeden z klášterních průvodců Josef Krutský, historie Závišova kříže sahá minimálně do 13. století. „Jeho materiální hodnotu nelze vyčíslit, protože jde o relikviářový kříž plný církevních ostatků mezi nejcennější patří část Kristova kříže. Jde asi o jeden z deseti kusů kříže na světě, který je potvrzený, má certifikát autentičnosti. Je to potvrzeno církevně z Vatikánu, i historicky a vědecky,“ nastínil s tím, že jde o skutečnou vzácnost.

V Závišově kříži je mimo jiné více než 25 ostatků. Na čelní straně ze zlata a stříbra je 51 drahokamů (jedenáct safírů, čtyři rubíny, tři spinely, sedm smaragdů, sedm ametystů, pět chalcedonů, křemenná dubleta) a sedm skel. Na zadní straně je do kříže zasazeno deset safírů a devět smaltovaných medailonků světců byzantské provenience z 10. století; kříž dále zdobí 230 perel.

Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Čechách, loni jej navštívilo na 22 tisíc lidí.