Muži kolem linky, kde jablka mizela v krouhačce a brzy na to se měnila ve šťávu a rozdrcenou hmotu, se měli co otáčet. Od rána do večera se nezastavili.
Ve Vyšném je totiž v současnosti jediná moštárna v českokrumlovském okrese a zájemci o vyrobení kvalitního moštu ze svých jablek přibývají. Možná až moc.
U moštovačky to bylo stále dokola. Zahrádkář přivezená jablka nejprve postavil na váhu, pak s nimi ,šup, do krouhačky. Připravit jednotlivé vrstvy rozsekaných jablek k lisování, lis spustit a šťáva se valí s pomocí hadic do obřích cisteren nebo rovnou do nádob, které si s sebou vezou zájemci.

„Oficiálně jsme tu až od 10 hodin, ale lidé už tu čekali před půl osmou, když jsme sem přišli," říkal mezi prací Václav Nováček. U lisu se činil Miloš Skořepa a jeho syn Vojta. „Do téhle chvíle už našima rukama prošlo asi pět tun jablek," řekl Václav Nováček.

U váhy právě vyndaval z káry za autem plné pytlů svá jablka Antonín Soběslavský z Českého Krumlova. „Jezdím sem asi čtvrtý rok. Jablek mívám různě, jak se urodí. A podle toho, kolik toho spadne a kolik sklidíme k jídlu. Loni jsme měli asi 150 litrů šťávy."

Antonín Soběslavský má asi jedenáct jabloní různých odrůd. „Mám Ontaria a odrůdu Matčino, ty ostatní jsou staré stromy a co je to za odrůdy, nevím. Úroda je letos menší, ale jde to. Letos počítám, že z nich bude šťávy tak kolem 120 litrů."

V budově za lisem se skrývaly čtyři cisterny, každá o objemu tisíc litrů. Rychle se plnily. Až se naplní tři z nich, budou muset moštovači práci zastavit. Přesněji řečeno, budou muset přestat přijímat další šťávu určenou pro pasterizaci, protože už ji nebude kam dávat.

Lidé čekající ve frontě jsou trpěliví. Jablka přivezl také Martin Bonesch ze Zlaté Koruny. „Máme docela dost stromů. Letos úroda na některých stromech byla dobrá, na některých ne. Já si domů beru sto litrů, a zbytek tu nechávám. Tohle je rozhodně šikovný, široko daleko nic není," pochvaloval si. „Jabka nám nepadaly, spíš bych řekl, že letos dozrávaly pomaleji. Děti tu šťávu mají rády, takže za ten rok ji vypijeme. Aby se nekazila, pasterizuju ji."

Moštárna ve Vyšném není žádný výdělečný podnik. Provozuje ji vlastně parta nadšenců, kteří si říkají Vyšenská nůše a do moštování se pustili proto, aby ve Vyšném pořídili něco z toho, co jim tam chybí. Tak vzniklo například právě dětské a sportovní hřiště, u něhož se jablka moštují.

„Co takto vyděláme, vložíme do obnovy hřiště nebo něčeho jiného," řekl Miloš Skořepa. „Moštujeme jenom o víkendu, protože přes týden chodíme do práce. Jsme na Krumlovsku opravdu bohužel jediná moštárna, takže ačkoliv jsme začínali na takových 500 až 1000 kilogramech jablek, dneska už je to skoto deset tun, a to nám dává zabrat."

Neděle patří procesu pasterizace. Ovšem šťáva, kterou si pak koupíte v krabicích po pěti litrech, není typicky hutná hnědá, ale průzračná jako víno. „My totiž používáme rakouský postup. Při pasterizaci šťávu čeříme a filtrujeme. Pak má trvanlivost i dva roky, zatímco ta hnědá vydrží jen půl roku," vysvětlil Miloš Skořepa.