Obnově celého komplexu vyšebrodského kláštera a záchraně zdevastovaných budov už nic nebrání. Přesněji řečeno, administrativně rekonstrukci budov nic nebrání.

Vleklé restituční řízení již skončilo a všechny klášterní budovy byly cisterciákům navráceny zpět.

„Ještě před Vánoci nám byly vráceny budovy, jako pivovar, nebo bývalý historický mlýn. Jsou však úplně zdevastované," přitakal včera převor vyšebrodského kláštera Justin Berka. „Také hospodářské budovy, ale ty jsou popadané, s propadlými střechami. Konečně nám ale patří všechny budovy v areálu kláštera."

Vzhledem k tomu, že z budov jsou v podstatě ruiny, dalo by se říci, že se jedná o danajský dar, ale jak vyšebrodští mniši ze 25 let svého působení ve Vyšším Brodě ukázali, dostaly se chátrající objekty do nejlepších rukou. „Když jsme do kláštera přišli před 25 lety, tak i ty ostatní budovy byly zdevastované," konstatoval Justin Berka. „Vše, co nám v roce 1991 vrátili, jsme opravili. Ale to, co dál patřilo státu, chátralo. Stát říkal, že s tím nemůže nic dělat, protože je dočasný správce – a trvalo to 25 let."

Navrácené budovy mají za sebou pohnutou historii. Mlýn, který stojí v místě, kudy klášterem protéká náhon, pochází ze 14. století. „Je unikátní. Jsou v něm krásné klenby, býval tam mlat, neboť v klášteře vznikl i pivovar. Byl to jeden z největších mlýnů v jižních Čechách," připomněl Justin Berka. „Vnitřní zařízení mlýna se ale nedochovalo, za vlády komunistů z něho všechno zmizelo."

Nejvíc zdevastovaná je budova bývalého pivovaru, kam vůbec není radno vstupovat. „Tam chodit je o život, pivovar je v havarijním stavu," potvrdil převor. „Nejprve budeme muset zajistit a obnovit celou budovu, a pak uvidíme, jestli by se zase v ní zase dalo vařit pivo."

Pivo se v klášteře dozajista vařilo už ve 14. století, ale pravděpodobně ještě dřív. Dá se předpokládat, že pivo se prapůvodně připravovalo přímo v klášteře a později snad ve dřevěném pivovaře umístěném v hospodářském zázemí komunity mnichů, jehož součástí byl i dodnes stojící gotický mlýn.
Současný pivovar byl vystavěn až v 16. století. Jeho nejstarší částí je renesanční sladovna.

Cisterciáčtí mniši mají tedy před sebou spoustu práce. Momentálně je přichystané lešení z vnitřní strany Rožmberské brány. Její venkovní průčelí rozkvetlo nádhernými barevnými freskami před nedávnem, poté, co je pod vrstvou omítky objevili restaurátoři. A kdoví, jaké překvapení skrývá druhá strana brány směrem do klášterního dvora.

„Na jaře, až bude lepší počasí, tam začne restaurátorský výzkum, abychom věděli, co tam je. Pravděpodobně tam bude ještě větší překvapení, než na té venkovní straně. Možná, že tam bude těch renesančních postav a malůvek ještě více," naznačil převor Justin Berka. Budova, kterou brána prochází, a v restitucích ji mniši dostali už dříve, má novou střechu a momentálně ji zčásti mniši využívají jako kanceláře pro hospodářskou správu kláštera. „Kromě toho bychom tam chtěli vytvořit ubytování, ale duchovního typu," podotkl převor.

Další budova, která byla cisterciákům vrácena dříve a čeká na svou záchranu, je takzvaná soudní budova.

„Tam jsme teď opravili střechu. Uvnitř jsou krásné fresky. Tuto budovu bychom chtěli rekonstruovat ve spolupráci s městem pro víceúčelové společenské využití," řekl Justin Berka. „Uvnitř je velký sál s krásnými freskami od malíře Lukáše Vávry, které jsou údajně krásnější než fresky v klášterní knihovně. Ovšem fresky jsou ve špatném stavu. Opravili jsme na budově střechu. Hlavní fresku sálu jsme podložili a nechali zakonzervovat, aby naopadávala." Velký sál doplňují malé sálky s ozdobnými štuky. Avšak také zdevastovanými. V některých místnostech bují dřevomorka.

Podle převora soudní budova od roku 1848 sloužila jako okresní soud, ale původně to byla Prelatura – slavnostní budova. V jejím přízemí pak nechybějí vězeňské cely. „Po zrušení kláštera tam byli vojáci, statky, Barvy laky, které zkrachovaly, a pak nám to vrátili," poznamenal převor.
Před Vánoci se ale do vlastnictví kláštera vrátilo ještě něco. Bývalý rozměrný hospodářský statek na Hrudkově.

„Statek Hrudkov je krásný, ale také úplně zdevastovaný. Ten bychom rádi využili pro nějaký sociální projekt, například pro ubytování seniorů. Je to veliký statek s dvorem. Využili bychom ho tak, jak bylo v klášteře tradicí, neboť tu byl v 16. století jeden z prvních domovů pro seniory," naznačil Justin Berka. „To vše teď dáváme dohromady. Samozřejmě, je to především o penězích. Ale pustíme se do toho, hlavní je, že se to už vyřešilo."