MUDr. Václav Bedřich byl zcela nezapomenutelnou krumlovskou postavou, třebaže nebyl krumlovským rodákem, a mnoho z našich občanů si jej dosud velmi živě pamatuje.
close
info
Zdroj: Příběhy našich sousedů
zoom_in
MUDr. Václav Bedřich na archivním snímku.
Narodil se 13. září 1932 v Praze, kde žil až do ukončení vysokoškolských studií a kde také začal coby kluk navštěvovat skautský oddíl ve středisku Blaník. Po studiích se rozhodl pro dráhu očního lékaře a tehdejší systém umístěnek jej přivedl do jižních Čech, nejprve nakrátko do Českých Budějovic a poté natrvalo do Českého Krumlova. V našem městě pak prožil většinu svého života, spolu se svou manželkou Evou, dětskou zubní lékařkou, a třemi dětmi. Byl v krumlovském okrese dlouho jediným očařem a díky svému přístupu k pacientům se nesmazatelně vryl do paměti nejednoho z nás. Byl zároveň hluboce věřícím člověkem, který svou víru v Boha s celou svou rodinou trvale posiloval návštěvami kostela sv.Víta po celou dobu socialismu, přestože společnost podobným projevům víry nebyla příznivě nakloněna. Zakotvil tak natrvalo i v srdcích všech lidí zdejšího farního společenství. A bylo by možné pokračovat i ve výčtu jeho společenských aktivit, např. na ochotnické scéně nebo v komunální politice…
Nelze se zde ovšem nezmínit o Václavově mimořádném výtvarném nadání. Malbě se věnoval po celý svůj život a vytvořil nespočet obrazů, nejčastěji olejomaleb, na nichž portrétoval významné osobnosti; svůj výtvarný zájem posléze přenesl i na řezbářství a vytvořil několik dřevěných soch převážně se sakrální tématikou. Zlomek jeho výtvarného díla nás stále v Krumlově provází na mnoha místech, nyní už jako připomínka toho úžasného člověka – jmenujme třeba dřevěnou madonu v kapličce poblíž Městského divadla, obraz sv. Václava v kostelní kapli nebo třeba Modrý obraz pod Kletí, který kompletně zrekonstruoval se svým přítelem MUDr. Alexanderem Jegorovem, CSc., rovněž naším skautským bratrem.
My jsme měli možnost se s MUDr. Václavem Bedřichem – Duchnou pravidelně setkávat při různých skautských akcích – patřil mezi ty skautské činovníky, kteří aktivně rozběhli skautskou výchovu dětí v Českém Krumlově v krátkém období let 1968-1970, kdy byl načas skauting režimem povolen, a rovněž se účastnil obnovy skautingu ve městě po Sametové revoluci, třebaže vzhledem k věku již nebyl přímo ve vedení oddílů. Předával ale všem cenné rady a zkušenosti, mnohé z nás do skautského života sám uvedl, jeho návštěvy na táborech a jiných akcích měly neopakovatelnou atmosféru, všichni jsme se vždy těšili na jeho vyprávění.
Horšící se zdravotní stav přiměl manžele Bedřichovy před několika lety opustit Český Krumlov a na naléhání synů se vrátili zpět do Prahy, kde byla pomoc rozvětvené rodiny nablízku. Vždy na Krumlov velmi dojemně vzpomínal, bylo zjevné, že si naše město za dlouhé roky pobytu zamiloval, měl zde nespočet přátel. V tomto duchu milých vzpomínek se neslo i naše poslední osobní setkání ve Václavově pražském bytě, kam jsme mu loni dojeli popřát ke kulatým devadesátým narozeninám. Uskutečnilo se měsíc po ztrátě jeho milované ženy Evy. Tuto životní ztrátu nesl velmi těžce, ale nesmírně statečně, nepochybně i díky své hluboké víře v Boha. Nečekali jsme, že už rok nato, několik málo dní po svých narozeninách, se vydá i on na pouť k Bohu za svou manželkou. Jeho moudrá vyprávění si tak můžeme poslechnout už nanejvýše ze zdokumentovaných audionahrávek, ale ten milý Duchna se zapsal natrvalo do srdcí všech, kteří ho znali.
Vzpomínají členové skautského oddílu Ursini
