Jak sdělil vedoucí Blatského muzea v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí a zástupce ředitele Husitského muzea v Táboře pro sbírkotvornou činnost Daniel Abazid, na konci května skončily dvě souběžné etapy, během nichž byl od listopadu loňského roku rekonstruován historický objekt Weisův dům.

„Z projektu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) spolufinancovaného Evropskou unií se uskutečnila rekonstrukce vnitřních prostor včetně kompletní výměny elektroinstalace, zpřístupnění pro vozíčkáře, kdy bezbariérovost zajistil výtah do patra a plošina a vybudování návštěvnických toalet, které dosud v objektu chyběly,“ přiblížil Daniel Abazid s tím, že tato část obnovy vyšla na necelých 13 milionů korun.

Rekonstrukce půjde do třetí fáze

Zřizovatel Blatského muzea Ministerstvo kultury pak dle jeho slov poskytlo prostředky na rekonstrukci fasád, střech a oken objektu v hodnotě 5 milionů korun. „Třetí etapa taktéž hrazená z prostředků IROP je nyní ve fázi před vypsáním výběrového řízení na zhotovitele,“ zmínil vedoucí muzea.

Během ní se dočká úpravy zahrada, dojde ke zbourání nevzhledných přístěnků na dvorku objektu a k vybudování nového pavilonu na jejich místě. „Pavilon bude zčásti expoziční, bude v něm umístěna funerální část stálé expozice a zčásti bude sloužit jako depozitář pro objemnější sbírkové předměty,“ dodal Abazid.

Náročné úpravy

Nejnáročnější během celé rekonstrukce podle Abazida bylo zajištění bezbariérovosti objektu. „Přízemí totiž mělo původně čtyři výškové úrovně a první patro dokonce pět výškových úrovní. Navíc je většina prostor domu poměrně malých, takže skloubení plošin s plánovaným expozičním mobiliářem nebylo vůbec snadné,“ popsal peripetie.

Při slavnostním otevření v pátek si návštěvníci mohli projít rekonstruovaný dům a při setkání s ředitelem Husitského muzea v Táboře Jakubem Smrčkou, archeologem Františkem Jandou a historiky ze spolku Přátelé historie Veselí nad Lužnicí se dozvědět bližší informace o jeho dávné i pozdější historii. „K dispozici byly i archeologické nálezy učiněné během rekonstrukce objektu. Hlavním bodem muzejní noci se stalo otevření modelového kolejiště,“ upozornil Daniel Abazid.

Interaktivní model kolejiště

Modelové kolejiště na ploše 560krát 300 centimetrů je zmenšeninou dopravního uzlu Veselí nad Lužnicí a tratě i pamětihodností v širším okolí. „Vláčky se prohání kolem Červené Lhoty, Choustníka či Chýnovské jeskyně, v modelu nechybí vybrané stavby Tábora i Soběslavi, Křižíkova „Elinka", úsek Jindřichohradeckých úzkokolejek anebo Lužnice s vodáky a Stádleckým mostem. Především děti ocení interaktivní ovládání řady prvků včetně spouštění vlaků na několika tratích,“ popsal zatím nedokončené lákadlo.

Projektantem kolejiště je Ivan Benetka, který stojí i za technickými projekty pražského Království železnic nebo nového kolejiště ve vídeňském Prátru, zhotovitelem modelu potom Pavel Havránek z firmy Tamtam Development. „Kolejiště v ceně dva miliony korun bylo z větší části pořízeno také z projektu IROP,“ dodal finanční část.

Na příští návštěvnickou sezonu Blatské muzeum připravuje otevření hlavní expozice objektu, která ponese název Život ve městě a je také hrazena z projektu IROP. „Na rozdíl od soběslavské expozice Život na Blatech a Kozácku, která se věnuje venkovské lidové kultuře, chceme ve Veselí prostřednictvím exponátů ze sbírek ukázat různé aspekty života na malém městě v našem regionu s důrazem na historii Veselí nad Lužnicí. Jednotlivé sály tak nesou názvy Doma, V kostele, Ve škole, Na radnici a v cechovním sále, V obchodě a v hostinci, Na ulici a Ve volném čase,“ uvedl vedoucí muzea.

Expozice pohřebnictví

V pavilonu v zahradě bude asi nejzajímavější část. „Umístíme tam oddíl Na poslední cestě, tzn. funerální část expozice. Kromě historických náhrobků a kovaných křížů nabídne především restaurovaný pohřební kočár, který se do muzejních sbírek dostal ze Smilových Hor na Mladovožicku, prošel nákladným restaurováním v kočárové dílně v Havlíčkově Brodě a nyní bude po více než 50 letech od jeho získání poprvé představen veřejnosti. Exponát je o to cennější, že na rozdíl od jiných kočárů se těch pohřebních zachovalo velmi málo, v našem regionu je tento jediný,“ upozornil Abazid.