„Říkal jsem si, že to se mi snad zdá, ale za chvíli se zase objevil,“ popisuje. „Byla to jachta i s posádkou, plachetnice s půjčovny. Asi je to zastihlo přímo na vodě. Měli problémy s manévrováním, zřejmě se snažili najít místo u břehu, kde by mohli přistát.“

Loď chvíli sledoval, a když viděl, že pluje, na motor, kolem břehu od převozu doprava, skočil do auta a jel po cyklostezce a troubil, aby si ho posádka všimla. „U staré školy pod pizzerií Nautilus se pokusili přirazit k přístavišti parníků. Ven vyběhli i kluci z Nautilusu, a tak jsme je pomohli chytnout a uvázat, dopadlo to naštěstí dobře. Odvezou si z Lipna asi dost drsný zážitek,“ myslí si převozník. „Byli tak vyjukaní, že ze sebe nedostali ani slovo, měli toho po krk. Půjčili si jachtu a chytlo je to na vodě, měli obrovské štěstí. Plachty měli spuštěné a jeli na motor, ale občas vlítli do té bílé tmy, vůbec netušili, kde jsou, a někde se vynořili. Naštěstí to pak ustalo, protože kdyby pluli dál, neviděli by na metr a mohli klidně někde ztroskotat.“

Při bouři fičel velmi silný vítr, který posunul i čekárnu pro cestující u převozu a malou převozní loď Martu vytlačil na břeh tak, že byl problém ji stáhnout zpátky na vodu. Naštěstí to, stejně jako velký převozní prám, ustála bez větších šrámů a obě plavidla jsou v provozu.

Nebylo to poprvé, zachraňují každý rok

Týden předtím, při první bouřce, kdy na Moravě bylo tornádo, se utrhla jachta z kotviště na Kovářově. „Ta procestovala celou noc a ráno mi náš soused, Petr Čech, který má penzion nad převozem a občas taky něco vidí a ohlásí to, volal, že na vodě volně pluje plachetnice, a tak jsme spolu skočili do člunu, do té naší Marty, utrženou jachtu jsme chytili a přivázali ji u nás u převozu,“ líčí Antonín Labaj. „Dali jsme to na facebook a do hodinky se přihlásil majitel a přijel si pro ni.“

„My se tu nenudíme, každý rok tu máme něco,“ přidává převozník. „Už jsme zachraňovali třeba potopenou plachetnici i s posádkou, loni na podzim zase z loďky vypadl rybář, to bylo hodně dramatické, ve vodě se nějak zasekl, motor přitom běžel, loď se točila dokola a noha se mu dostala do vrtule. Se sousedem jsme pro něj skočili do vody, doplavali k němu a vytáhli ho. Každý rok tu máme nějakou záchrannou akci.“

Když zachránili letos první plachetnici, frymburský převozník si říkal, že pro letošek má vybráno, ale vypadá to, že to bude pokračovat. „Máme tady určitě nějakého patrona, který všechno vidí a dohlíží na nás, všechno zatím dobře dopadlo a snad to tak bude i dál,“ věří.