Její neblahý osud se zdál býti zpečetěn. Okamžik zborcení jejích zdí nebyl daleko.

Ale stal se zázrak. Sdružení Hrady na Malši na tvrz v Tiché nezapomnělo a nehodlá dopustit, aby tato zajímavá historická památka zmizela v suti kamene. Divoký porost kolem ní zmizel a kamenná věž, i když s ohlodanými základy, se hrdě vypíná nad rybníkem v údolí.

U věže je teď živo. Právě skončil záchranný archeologický výzkum kolem jejích základů, aby ji bylo možné zpevnit a zachránit pro budoucnost. Výzkum vedl profesor Tomáš Durdík z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze.

Jak tvrz původně vypadala?
Předtím je třeba říci, že tady stával přilehlý objekt, který tu postavili kolem poloviny 19. století. Máme ho ještě na fotografiích. Zbourali ho někdy v 60. letech, a to velice brutálně i s tím, co bylo vevnitř, takže jsme tu měli i kus kombajnu.

Ta tvrz byla poměrně malá a věž, která zbyla dodnes, stála volně. Okolo byla hradba a tady za námi existoval ještě obytný dům – palác. Ten tu vydržel přestavěný na chalupu až do 60. let, kdy ho bohužel zbourali.

Nynější archeologický výzkum je jen jednou z etap, nebo jste tu už definitivně skončili?
To je trošku složitější. Ta věž se kvůli hlouposti obyvatel novověku nachází jak zvenčí, tak vevnitř ve špatném technickém stavu. Je akutně ohrožena destrukcemi, takže je potřeba urychleně provést sanační zásah, aby tahle zajímavá památka zůstala zachována. Široko daleko žádnou podobnou tvrz nemáme, takže je to památka pro tuto oblast velice důležitá. Letos jsme tedy dělali především výzkum věže, abychom odkryli všechny ty partie, které bude třeba dozdívat a opravovat. Z tohoto pohledu byl výzkum věže letos dokončen. Pokud se bude dělat něco dál, bude to už jiná kapitola.

Takže to bylo bádání před záchranou…
Toto byl výzkum záchranný, který byl zcela nezbytný, aby tato památka zůstala zachována i budoucím generacím. Je to po dlouhé době větší výzkum české tvrze. Tvrze nepatří v poslední době k příliš zkoumaným, takže z tohoto pohledu význam výzkumu přesahuje jihočeské hranice.

Je vaše práce tady ještě něčím zvláštní, výjimečná?
Významná je i z jiného důvodu. Tato tvrz nebyla sídlem drobného šlechtice, jako naprostá většina ostatních, ale byla sídlem rožmberského správce, to znamená, že na rozsáhlém území pohraničí byla tvrz takový úřední opěrný bod. A srovnání podoby a výbavy této tvrze se šlechtickými sídly, která obývali rytíři, zemani a podobně, je rovněž věc, která je velice zajímavá.

Jak jste s výsledky zkoumání na tvrzi spokojen?
Letošní výzkum měl na jedné straně příjemný průběh, na druhé straně nás maloučko zklamal, protože tím, jak byl objekt hospodářsky využíván až do 2. poloviny 20. století, tak zvenčí kolem věže je prakticky všechno zničeno. Těsně pod povrchem je už skála, našli jsme tu jen pozůstatky velice hajdalácky postavené obvodové hradby, respektive nejspodnější vrstvu jejích základů, kterou tehdy postavili dokonce bez malty. Nevěřím tomu, že by celá zeď byla postavená bez malty, ale ta nejhlubší vrstva kamenů ve výkopu asi takto provedená byla.

Ovšem velice hezkou situaci jsme odkryli vevnitř, kde se vytvořily vrstvy životních nečistot, neboť člověk životní špínu produkuje velmi ochotně. Odtud máme velice hezké vzorky, které umožní studovat, jak se tady denně žilo apod.

A co jste ve věži konkrétně našli?
Byl tam především běžný nálezový inventář, to znamená rozbité a ve dvou případech dokonce i nerozbité nádobí, nějaký odpad – kostičky a podobné věci. Z toho se dá usuzovat, co si lidé dopřávali nebo naopak nedopřávali.

Co byly ty nerozbité předměty?
Celý jeden hrnek a jedna lampička. Ostatní věci se asi do značné míry podaří slepit. Toto nebyla věž na bydlení. Byla vojenská, obranná, útočištná, protože mohla poskytnout poslední útočiště obráncům. Proto byla přístupná jenom v prvním patře. Po můstku, který se dal odstranit, aby se mohli lépe bránit. Ta dnešní díra z boku, kterou se dá vstoupit, je až z 19. století, kdy tu skladovali brambory nebo něco takového. Věž byla vevnitř stísněná, malá. Suterén byla temná místnost bez jakéhokoliv okénka, a co tam jednou spadlo, to tam holt už zůstalo.

Kolik měla věž pater?
Já myslím, že stojí v téměř svojí původní zděné výšce, to znamená , že nad temným přízemím, které bylo přístupné pouze deklem v podlaze prvního patra, měla první a druhé patro zděné a nad tím řekněme nějaké roubené nebo hrázděné patro a vysokou střechu.

Ale byla postavena v poměrně šikovném terénu, věž dostatečně převyšovala okolí. Z jedné strany tvrz chránil rybník, kolem hluboké příkopy, které jsou dnes zachovány pouze částečně. Čili na malé vesnické sídlo byla vybavena velmi pěkně.