Tam ho záchranáři převzali od posádky rakouské zdravotnické záchranné služby a transportovali do krajské nemocnice 
v Českých Budějovicích. Vozit zraněné cizince a předávat je rakouským kolegům je pro frymburskou záchranku běžné, ale opačný případ s českým pacientem zažili poprvé.

„Malého devítiletého pacienta jsme si v rámci příhraniční pomoci od rakouských kolegů převzali do péče poté, co si chlapec po pádu v lyžařském středisku Hochficht způsobil zlomeninu dolní končetiny," sdělil ředitel společnosti Trans Hospital Frymburk Bořek Bulíček.

Pro lidi postižené úrazem je požehnáním, že v tomto směru funguje příhraniční spolupráce. Nicméně případ malého českého chlapce také ukazuje na to, že by všichni, kdo se vydají za zimními radovánkami za hranice, měli počítat i s eventualitou, že se jim může něco stát. Není nad to, zajistit si vhodné připojištění, neboť transporty a lékařská péče nejsou zadarmo.

„V rámci příhraniční spolupráce můžeme jezdit i za hranice, stejně jako naši rakouští a němečtí kolegové mohou jezdit k nám," vysvětlil Bořek Bulíček. „Navzájem se spolu domlouváme přes dispečink, kde a kdy si pacienta předáme," pokračoval.

„Většinou vozíme zraněné německy mluvící turisty do nemocnice v Linci, na kilometry je to totiž zhruba stejně daleko jako do nemocnice v Budějovicích ."
Pochopitelně hlavní roli v tom, kam a jak bude pacient převezen a jaká mu bude poskytnuta péče, hraje druh zdravotního problému.

„Pro pacienty je, i z důvodu jazykové bariéry, lepší, když jsou převezeni do zdravotnického zařízení ve své zemi. Ale Holanďané musí samozřejmě do české nemocnice," podotkl Bořek Bulíček.

Pokud je pacient pojištěný v Evropské unii, nemusí transport hradit. Pokud je pojištěný u jiné pojišťovny, uhradí péči záchranky v hotovosti nebo formou faktury. „Od nás k tomu dostane doklad a jeho pojišťovna mu ho pak proplatí. Záleží, co to je za úraz," říká Bořek Bulíček. „Když Češi jedou za hranice, zaplatí transport záchranky oni a naše pojišťovna jim to proplatí. Ale nevím, jestli do plné výše. V každém případě to chce se na pojištění před výjezdem na dovolenou pořádně informovat. Nepodceňovat to, protože člověk nikdy neví, co se může přihodit nejenom na sjezdovce, ale třeba na silnici či na chodníku, a raději si připlatit za pojištění, které zahrnuje více variant, protože pobyt ve špitále pak jde do statisíců."

Obecně platí, že každý český pojištěnec má Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). Na základě tohoto průkazu má každý nárok na nezbytnou péči ve všech státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarsku. „Nezbytnou péčí je zcela určitě veškerá péče související s úrazem při lyžování," říká právník Centra mezistátních úprav Praha Adam Ander.

„Péče má být poskytnuta za stejných podmínek jako místním pojištěncům. Český pojištěnec by měl v Rakousku platit tolik, kolik by za stejnou péči zaplatil rakouský pojištěnec. Konkrétně v Rakousku existují zdravotnická zařízení, která nemají smlouvu s žádnou rakouskou zdravotní pojišťovnou a i místní pojištěnci si musí veškerou péči hradit sami – tzn. platil by i český pojištěnec. Vždy by ale mělo být v blízkosti i zařízení, které smlouvu má. Dále víme, že v Rakousku není hrazená z veřejného zdravotního pojištění horská služba ani svoz vrtulníkem ze sjezdovky do údolí – toto si musí platit rakouští a tedy i čeští pojištěnci sami."

Více čtěte v úterním vydání Českokrumlovského deníku.