Vyšebrodsko – Mladá dívka přechází most, všude davy lidí, horko. Vyšší Brod praská ve švech, koná se totiž další z ročníků plavby kuriózních plavidel. Dívka zavrávorá, omdlívá, padá na dlažbu. Výsledek: Naštípnuté či vyražené zuby, odřené čelo, možná otřes mozku, plus další odřeniny, momentální bezvědomí. U dívky jsou její rodiče a po chvilce i vyšebrodští strážníci. Volají záchranku. Nervózní čekání, každá minuta je hodinou.

Rodiče se co chvíli dívají na hodinky. Sanitka konečně přijíždí, zastavuje na opačné straně mostu. Běží pro ni jeden z policistů. Dojezd: Podle sdělení strážníků 42 minut.
Záchranka by měla podle nového zákona dojet k pacientovi do dvaceti minut od výzvy, nyní ale ještě stále platí limit 15 minut. Podle dostupných informací to zdravotníci během loňského roku v 96 procentech stihli. Ale zbývají ta čtyři procenta. I v nich jde často o život.

„Nikdo nechce proti lidem v záchrance bojovat, ale kdybychom tady v tuto chvíli měli před sebou někoho se zástavou srdce, tak je s ním konec,“ reagoval včera vedoucí vyšebrodských strážníků Jaromír Čížek, který před týdnem u dívky asistoval. „Nejde o snahu udělat z věci aféru, ale o to, aby byl dojezdový čas dodržen,“ dodává strážník.

A čas objektivně dodržen nebyl. Údajně kvůli hustému provozu. Takových situací ovšem zažilo Vyšebrodsko více a z různých důvodů. Je to jen pár týdnů zpět, co se diskutovalo o délce času příjezdu záchranářů k paraglidistovi, který se zřítil mezi loučovické paneláky.

Vyšebrodští strážníci už také zažili situaci, kdy udržovali při životě muže, jehož srazil nákladní vůz a aby během více než čtyřiceti minut neprochladl na zmrzlé zemi, podkládali jeho tělo složenými kartonovými krabicemi. Nic jiného po ruce neměli.

„My jsme o tomto problému jednali s ředitelem záchranky panem Slabým už v květnu letošního roku,“ potvrdil včera starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák. „Dojezdové časy byly i kolem padesáti minut. Ale stejně příliš nevěřím tomu, kdybychom měli ve Vyšším Brodě nějaký opravdu náročný případ, že se sem stihnou v zákonem daném limitu dostat. Z Frymburka nebo Kaplice až k nám? To by museli mít nastartované auto a nesměl by být takřka žádný provoz. Z Krumlova už vůbec ne,“ dodal starosta.

Není v lidských silách zdvojnásobit rychlost sanitek, je možné do vzdáleného místa vyslat vrtulník, nic jiného se v tuto chvíli dělat nedá. Nebo snad ano?
„Já na to mohu nějakým způsobem reagovat tak, že situaci proberu se zřizovatelem záchranné služby, což je Kraj, navrhnu mu vytvoření dalšího výjezdového místa tak, aby bylo smysluplné někde v této oblasti. A zřizovatel řekne buď ano, máme peněz dost, výjezdové místo vytvoříme, nebo ne,“ reaguje ředitel Zdravotnické záchranné služby Marek Slabý. Sám vnímá, že problematická místa v kraji jsou, většinou tam, kde se stýkají dva regiony, nebo v okrajových částech kraje či republiky. O lipenský region se stará posádka zdravotnické záchranné služby ve Frymburku. Další posádky sídlí v Českém Krumlově a v Kaplici.

Ovšem i při větším počtu výjezdových míst se může stát, že v krajních situacích nemusí posádky dorazit na dané místo včas. Stačí aby byly v kritickou chvíli vytíženy nutnými zásahy jinde.

Jaká je reakce zřizovatele záchranky, tedy Jihočeského kraje? „Zástupci Vyššího Brodu se nikdy na kraj s požadavkem na vybudování výjezdního místa ve Vyšším Brodě neobrátili. Kraj také nikdy neřešil žádnou stížnost na zásah Zdravotnické záchranné služby ve Vyšším Brodě,“ sdělila Deníku Kateřina Koželuhová z oddělení informací a styku s veřejností Krajského úřadu s tím, že v současné době existuje výjezdní místo záchranky ve Frymburku a dojezdnost sanitek do Vyššího Brodu je ve stanoveném limitu.

„Jedná se o oblast, která je především v letních měsících hojně navštěvována turisty a s tím souvisí i zásahy záchranné služby. Frymbursko je ovšem v porovnání s Vyšebrodskem vytíženější. Kraj má vytipovaná místa, kde je potřeba zvýšit pokrytí výjezdovými místy záchranné služby, ale Vyšebrodsko k nim nepatří. Posádka z Frymburku situaci zvládá dobře,“ shrnula Kateřina Koželuhová.

V ostrém kontrastu je proti tomu odpověď starosty Milana Zálešáka: „Nestěžovali jsme si zatím, protože z krajského úřadu nám bylo v březnu letošního roku sděleno, že než tak učiníme, abychom věc nejprve řešili přímo s ředitelem záchranné služby a monitorovali případné pozdní příjezdy.“

ROZHOVOR: „Jsou místa, kde lékaři trvale sloužit nechtějí,“ říká Marek Slabý, ředitel ZZS Jihočeského kraje

Vidíte nějakou možnost řešení situace ve Vyšším Brodě?
Už jsem to také navrhoval panu starostovi Zálešákovi: Pojďme zajít za naším zřizovatelem, tedy na krajský úřad společně, a pojďme věc společně řešit.
Kolik stojí zřízení nového výjezdového místa?
Jsou to miliony. Na postavení domu, který by splňoval požadavky norem, jsou to řádově čtyři až pět milionů. Za tři miliony je třeba koupit sanitku, za tři čtvrtě milionu ji vybavit a kolem dvou a půl až tří milionů jsou roční osobní náklady a náklady na provoz.

Může být tedy nová podoba zákona podpůrný argument pro vybudování nového výjezdového místa?
Bezpochyby. Kraj je dokonce povinen stanovit plán plošného území kraje výjezdovými základnami. Je to jeden z důvodů, proč jsme ten zákon chtěli.

Je možné využít na pokrytí služeb soukromých záchranek?
Řešení to je částečné. Je třeba si uvědomit, že nejsme ve středních, ale v jižních Čechách. Jsou místa, kde tuto práci nechce nikdo dělat. Kdybych se například rozhodl, že teď chci nové výjezdové místo například v Nové Peci a chci, aby tam pracovali lidé, kteří tam bydlí, ty lidi tam nenajdu. A aby do Pece někdo dojížděl z Českých Budějovic na dvanáctihodinové služby? Jsou místa, jako Volary, Blatná, Čimelice, Dačice, kde lidé na záchrance prostě sloužit nechtějí. Proto nám některá místa vykrývají soukromníci.

Kolik vlastně slouží na Zdravotnické záchranné službě jižních Čech lidí?
Celkem 480 a kromě zhruba dvacítky technicko-hospodářských pracovníků všichni, včetně mě a náměstků, sloužíme.