Termín konání Mezinárodního dne památek a historických sídel, který připadl na tento víkend, nepovažuje kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko za příliš šťastný. Jelikož návštěvnická sezona startuje začátkem dubna, teprve v této době se na památkách vše ladí.

Nezbývá tedy čas na vymýšlení speciálních akcí pro tento víkend. Přesto turisty alespoň potěší, že je pro ně v rámci Mezinárodního dne památek a historických sídel zpřístupněna druhá prohlídková trasa zcela zdarma.

Je opravdu termín Mezinárodního dne památek a historických sídel tak nešťastný?

V tom třetím týdnu dubna ještě prší, komunikace jsou nebezpečné a hlavně, práce, která začala na začátku roku, ještě není dokončena. Leckdy se může začít pracovat až po mrazech. Z toho důvodu není čas na to, připravit něco speciálního.

Jiná nabídka je pak samozřejmě na podzim v rámci Dnů evropského dědictví. Mezinárodní den památek chceme nasměrovat především na lokální veřejnost, protože po tyto dva dny je možné zhlédnout celou expozici druhé prohlídkové trasy zdarma. Celé rodiny, staří, mladí, prostě všichni, kteří se ještě neodhodlali přijít na českokrumlovský zámek, mají možnost se ukázat.

Jaká je návštěvnost akcí typu Mezinárodního dne památek a historických sídel či Dnů evropského dědictví?

V tyto dny je zámek absolutně přehlcený. Přijde i 800 lidí denně. Je to první veliký nápor, který prověřuje, jak je správa s personálem schopná zvládnout tolik návštěvníků. Hlavně loňská statistika nás překvapila. Myslím si, že to souvisí s cenou, ekonomickými možnostmi. Lidé se informují a pokud zjistí, že je v dubnu vstup zdarma, proč by jezdili v květnu. Víkendy komponované pro turisty jsou prostě silné.

Myslím, že je fajn, že lidé vyhledávají výhodné chvíle. My máme jen problém, že je takových dní hodně. Mezinárodní den památek a historických sídel, Dny evropského dědictví, Slavnosti pětilisté růže, na které vždy něco připravíme, dny komponované pro děti, Václavské slavnosti, Den s handicapem. Nakonec člověk zjistí, že máme každý měsíc jednu takovou akci. Těší to, ale je to zároveň zavazující a náročné.

Kdy uvidí turisté Hradní muzeum, které v areálu zámku vzniká?

Chtěli bychom ho předvést veřejnosti už po květnu. Samozřejmě stále jen jako stavbu. Chceme je s tímto unikátním projektem seznámit. Hradní muzeum je neuvěřitelná záležitost. Lidé uvidí celou řadu exponátů, které jsou jinak uložené v depozitářích. Muzeum má génia sběratelství. Fenomén poznání a vzdělání. Budou tam trofejní věci z Afriky či Číny, přes sbírky porcelánů, mincovních strojů, grafik, skla a podobně. Také tam turisté naleznou různé diplomatické materiály, listiny, pečetě, zbraně. Bude toho opravdu hodně.

Dohromady to bude 27 prostor o celkové ploše zhruba 600 metrů čtverečních. Zhruba sedm prostor v přízemí bude věnováno servisu pro návštěvníky, kde bychom pro ně chtěli připravit elegantní toalety, kavárnu, šatnu či pokladnu. Celé patro pak bude věnováno muzeu. Provoz začne v lednu příštího roku. V té chvíli na českokrumlovském zámku odstartuje i zimní sezona.

Velikým projektem, na kterém pracujete, je také Horská zahrada. Můžete přiblížit, o co jde?

Koncepce a realizace Horské zahrady je druhou obrovskou letošní novinkou. Je to romantická, vyhlídková komunikace alpského charakteru. Náš zahradník Jiří Olšan dovedl do konce myšlenku starou už patnáct let. Už v roce 1995 začal první malý tým zjišťovat, že lze v archivních dokladech a hlavně v terénu zaznamenat podivný útvar. Komunikace, zídky, to vše nám naznačovalo, že naprosto nepřístupný terén byl kdysi zpřístupněn.

Postupně se zjistilo, že se původní stezka, která propojovala vstupy do důlních děr, počátkem 19. století změnila na velice oblíbenou formu vyhlídkové a promenádní komunikace. Na něco podobného, jako bylo vybudováno například v Alpách. V Českém Krumlově využili poměrnou divokost terénu a jednotlivé skalní výchozy, na nichž stály vyhlídkové altány. Celá komunikace umožňovala odpočinek a hlavně se člověk dostal do míst, jež skýtají opravdu objevné pohledy na Český Krumlov. Bez horolezeckého zabezpečení by se tam normálně nedostal. To nám dlouho nedalo spát.

Snažili jsme se roky o to, aby tato myšlenka neusnula. Každá myšlenka, která člověka nenechá spát, se nakonec podaří. V loňském roce jsme získali grant na první etapu prací na Horské zahradě. Celkový objem se odhaduje na 15 až 20 milionů korun. My jsme získali půlku. První, co jsme okamžitě udělali, bylo, že jsme zkontaktovali dodavatelské kapacity Českého Krumlova. A to nás zklamalo, protože neměly zájem. Přitom vždyť nejsnazší je pracovat v místě. Práce se přesto rozjely a první etapa bude hotová tento rok. Pak uvidíme podle financí, zda se nám podaří získat další grant.

Jak budete poté řešit způsob provozu zahrady?

To je problém. Zídky, kameny, dřeva, altánky, lávky. Dokážu si představit, jak budou degradovány nevhodným chováním nebo záměrným vandalismem. Stačí jeden takový útok a třeba zábradlí může být nenávratně poškozeno. Takovou zkušenost máme už s rekonstruovanou budovou Prachárny, kde jsme už zjistili dvě těžké poruchy. Dvě vykopnuté příčky, jejichž opravy jsou velice složité. V první řadě to ale znamená, že to místo je teď nebezpečné.

Je nám jasné, že se skupinky mládeže, ale například i bezdomovců, soustřeďují tam, kde je nějaký mostek, stříška a navlečou tam binec. Z toho důvodu stále přemýšlíme, jak Horskou zahradu budeme provozovat. Jestli bude volně přístupná, nebo jen s dozorem či dokonce se vstupem. Tato otázka zůstává stále otevřená. Faktem je, že už v polovině roku na Horskou zahradu pustíme první návštěvníky, aby si udělali představu, jak bude celý projekt vypadat.

A co se týká interiéru zámku, máte pro letošek nějaké překvapení?

Na průchozích komunikacích prohlídkových tras je řada prostor, které měly svoji funkci, a které nabízejí zpestření interiérové nabídky. V letošním roce se vyrojily nejlepší nápady. Druhá prohlídková trasa se začíná rozšiřovat o kabinet prádelny, kdy děvčata dávají dohromady vše, co souviselo s úrovní praní, žehlení, ložního prádla a servisu kolem garderob. Když přijeli například v 19. století do apartmánu hosté, muselo se jim vydávat prádlo stejně jako je tomu dnes.

Návštěvníci uvidí dobové pračky, žehličky, ždímačky, žehlicí prkna, ale i druh spodního prádla. Samozřejmě jsou to rozkošné věci, které budou v tomto kabinetu rozvinuty. Druhá novinka bude na první prohlídkové trase, kde chystáme kabinet vědeckých přístrojů a kuriozit. V podstatě tam je vše, co je tady v depozitáři od 16. do 19. století. Vše, co má něco společného s alchymií, pokračuje přes laborování v lékárnách, různé vědecké přístroje, dalekohledy a tak podobně. To vše soustředíme v jedné místnosti. Myslím, že to bude nesmírně poutavá podívaná. To vše turisté uvidí od května.

Co už mohou obdivovat nyní, je výstava Jižní Čechy očima kněžny Paulíny, kde se prezentují kresby z bohatého výtvarného repertoáru kněžny Paulíny. Ta byla velice zdatnou malířkou. Zachytila na svých obrázcích zajímavá místa jižních Čech, různé přírodní lokality, hrady, zámky a věhlasná místa. Tato díla mohou lidé vidět ve výstavních prostorách druhého nádvoří.

Myslíte si, že bude letošní turistická sezona stejně úspěšná, jako v letech předešlých?

Letos očekáváme buď stejnou návštěvnost jako vloni, nebo mírný pokles. Loňský rok byl zhruba o šest sedm procent horší, než rok předcházející, který byl rekordní. To nemělo obdoby. Tok návštěvníků ovlivňuje mnoho faktorů. Ekonomická situace, ale i zátarasy na cestách. Podle mě by měly obce a Národní památkový ústav více spolupracovat se správou silnic. Kdyby se propočetl propad návštěvnosti z důvodu opravy jednoho mostu, došli bychom možná až k částkám několika milionů korun. Samozřejmě je nejjednodušší komunikaci zavřít, opravovat a nezjistit si, jaký to může mít dopad. Jak to dokáže ovlivnit celkové příjmy a hospodaření lokality.

V každém případě má Státní hrad a zámek Český Krumlov svůj okruh zákazníků. Vždyť máme po Pražském hradě největší návštěvnost v republice. A to už takřka patnáct let. Český Krumlov živí osm až deset dalších jihočeských historických objektů. Je to pro nás velmi zavazující. Jsme našim návštěvníkům velice vděční za přízeň. Nerozlišujeme babičky z malých vesnic, Japonce, Němce, všichni jsou to naši návštěvníci.

Chceme, aby byl zámecký areál velikým relaxačním centrem, aby tu člověk slyšel zpěv ptáků i hučení vody z kašny. Aby si mohl vlídně sednout na lavici a odpočívat. Důležitá je také cenová přívětivost. Proto nechceme, aby někdo v zámeckém areálu nabízel drahou zmrzlinu. To, že se prodává na zámku, přece neznamená, že zmrzlina musí stát více než 25 korun. Občas se kvůli tomu i s někým rozloučíme.