Raději jsem zvolil Ptydepe jako příměr něčeho nesrozumitelného a zelené, jako příměr téhož.

Několik dní mi totiž trvalo, než jsem pochopil, že něco nepochopím. Dostat v dnešní době narůstající krize přidáno na platu je unikum, ale dostat přidáno tak, že vám na platu uberou? To už je hodno biblických zázraků svatých. Nicméně nežijeme ve Svaté zemi, ale v zemi, kde školství už dva roky ovládá strana, která nedokáže zvládnout ani sama sebe, Strana zelených.

Před více než rokem a půl si mi Dana Kuchtová ještě ve funkci ministryně školství posteskla, že na leccos vláda peníze najde, ale do školství? To už se vládě peněz moc dávat nechce. Podle očekávání mnoha lidí je měla vybojovat sama Kuchtová, ale byla odejita dříve, než k tomu došlo. I když, jak mi řekli někteří ředitelé škol: „V roce, kdy byla ve funkci, jaksi zapomnělo ministerstvo požádat o peníze ze státního rozpočtu na nákup učebnic.“ To byl pořádný balík a dodneška se školám nedorovnal.

A Ondřej Liška? Za jeho ministrování vláda uklízečkám a kuchařkám teoreticky přidala, ale peníze k tomu jaksi pozapomněla přibalit. Mnoho lidí už si začíná dávat rovnítko mezi vnitrostranickými půtkami uvnitř zelených na jedné misce vah a kvalitou práce ministerstva školství na straně druhé. Pro takové tu máme dobrou zprávu – podle posledních průzkumů by se ve volbách zelení nedostali do sněmovny už vůbec. Čili, jak mi to řekl jeden školník: „Tak jim to nepokažme!“