Letošní ročník, jehož slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo o víkendu v Zámecké jízdárně v rámci akce Moda Fashion Days, vyhrála výtvarnice a učitelka výtvarného oboru českokrumlovské Základní umělecké školy Jana Holcová.

Zeptali jsme se jí, jaký význam přikládá v životě udílení různých cen.

„Nepřikládám jim valné váhy, ale rozhodně nechci zpochybňovat snažení těch, kteří tu anketu vypsali a především těch, kteří nominovali šestnáct kandidátek,“ říká vítězka. Jana Holcová působí v základní umělecké škole již čtyřiadvacátou sezónu. Kromě toho se podílí na organizaci dalších veřejných akcí ve městě.

Čerstvé vítězce v anketě Žena Českokrumlovska jsme položili několik otázek.

Co všechno už máte v Českém Krumlově takzvaně na triku?
Letos tomu bylo deset let, co vyšel první masopustní průvod. To je asi taková nejdelší tradice, na které se podílím. Začala úplně nevině. Netušili jsme, na jak dlouho se ujme – a tak máme radost, že už to trvá tak dlouho. Pátým rokem také spolupracujeme s komorním festivalem na Barokních nocích.

Myslím, že součástí vašeho ocenění byl i váš rodinný život. Manžel Lukáš je zde známý sbormistr a všechny vaše děti se aktivně podílí na kulturním životě. Kolik vás je a do jakých aktivit vaše rodina zasahuje?
V nejužší rodině je nás šest. Děti vyrůstaly v prostředí rodičů, učitelů v umělecké škole – a přirozeně sem s námi začaly docházet. Navštěvovaly hudební, výtvarný a nějakou dobu i taneční obor. Dramaťák absolvovaly v dětském souboru Děs při Městském divadle.
Jak jsme již uvedli, titul Žena Českokrumlovska je i za práci a zásluhy nad rámec běžných povinností.

Jakých úspěchů nebo momentů si vy osobně ve vašem dosavadním životě ceníte?
I když svou práci miluji a je pro mě velikou devizou, tak ta rodina je pro mě pořád úplně nejvýš. Co se týče práce, každý rok je zajímavý, vzpomínám na děti, které naší školou prošly, na každý masopust, na letní tábory, co děláme s manželem. Ráda vzpomínám na knížky o Rožmbercích a Schwarzenbercích, které jsme zde ve škole vytvořili. byla by toho spousta…

Máte čas na volnou výtvarnou tvorbu?
Snažím se malovat, ale až naposled – toho času je na tohle nejméně. Samostatnou výstavu jsem měla asi v roce 2008. Mám teď ale něco rozjednaného na příští rok.

Jaký jste měla pocit v jízdárně při předávání ceny?
Pravdu? Strašný… Nic jsem neviděla, třásla jsem se jako ratlík a nebyla jsem schopná říci nic smysluplného. Samozřejmě jsem byla poctěná, ale nemyslím si, že by ty ostatní nominované ženy byly nějak méně významné. Děkuji organizátorům. Je to záslužná práce a je asi těžké někoho vybrat.