Společně s Janem Váchalem, který působí jako vedoucí Katedry managementu VŠTE, pamatuje počátky této školy i Jarmila Straková, dvaačtyřicetiletá docentka působící na stejné katedře. Oba nyní ve zkouškovém období, které trvá od 6. ledna do 2. února, prověřují znalosti studentů převážně formou písemných testů.

Ve čtvrtek 16. ledna byla zahájena nová stálá expozice v Jihočeském muzeu. Ta vznikla za podpory z IROP a zahrnuje převážně sbírkové předměty muzea.
Žádné nudné vitríny. Los, mamutí kost i minerály

Akademici vzpomínají i na své počátky vysokoškolské výuky a na dobu, kdy oni sami byli studenty. Jan Váchal začínal svoji pedagogickou dráhu na ČZU v Praze na Provozně ekonomické fakultě u pana profesora Pilíška, později u profesora Hrona, na Katedře podnikového řízení jako student 5. ročníku. „Bylo samozřejmostí být účasten jako cvičící přednášek pana profesora, zapisovat si je společně se studenty a připravovat tehdejší ,novinku‘, výukové fólie pro dataprojektor, později slidy (čte se slajdy, označuje jednu stránku v počítačové prezentaci – pozn. red.), které prezentoval pan profesor a já je jako asistent následně opakoval a procvičoval na cvičeních,“ přiblížil.

Budějovice město vysokoškoláků.Zdroj: Deník/ Miroslava Jindrová

A dále vyprávěl: „Když jsem zahajoval svou pedagogickou dráhu, byly prezentované znalosti z jednotlivých předmětů platné více než deset nebo patnáct let. Někdy se tomu říká poločas rozpadu znalostí. Už v 80. a 90. letech minulého století se počet let snižoval na rozmezí 7 až 10. V dnešní převratné době, označované jako turbulentní, je potřebné inovovat vyučované předměty v průběhu jednoho cyklu bakalářského studia, který trvá tři až čtyři roky. A u některých odborných, zejména profilových předmětů inovujeme prezentované znalosti každý semestr.“

Vykousané cesty larev brouka lýkožrouta smrkového pod kůrou kmene stromu. Ilustrační foto.
V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů

Podle Jana Váchala platí „zlaté“ pravidlo, že čím více je výuka předmětů spojena s aktuálním děním v podnikové sféře, tím je pozornost studentů při přednáškách a cvičeních vyšší. „Při přednáškách komunikuji se studenty, jsem mezi nimi jako jejich součást, kladu jim otázky, hledáme společné odpovědi. Myslím, že je to nejvhodnější forma, jak udržet pozornost a vzbudit zájem u studentů o daný předmět. A domnívám se, že to studenti přijímají pozitivně,“ zamyslel se.

Profesor vzpomněl, že v 70. letech na vysokých školách převažovalo ústní zkoušení. „Spíše jako podpůrnou formu vyučující uplatňovali písemnou formu. Dnes je tomu zcela naopak. Jednak se výrazně zvýšil počet studentů, písemná forma je navíc i dokladovatelná a u řady předmětů objektivní. Neplatí to však absolutně,“ shodli se akademici.

DŮLEŽITÁ JE DISKUZE

Vyučující Jarmila Straková, která je již rok docentkou a zajišťuje hlavní profilové předměty katedry, popsala, jak dnes učí. „I já při přednáškách studenty oslovuji a diskutuji s nimi, vyzývám je k dotazům a společně formulujeme závěry. Často odpovídám i na navazující dotazy k probírané problematice. U výuky předmětů, jako je Podnikové řízení, Strategický management a dalších, které přednáším a jejichž jsem garantkou, zajišťuji jejich průběžnou obsahovou inovaci ve spolupráci s předními manažery jihočeských podniků. Snažím se implementovat získané poznatky do přímé výuky a řadu manažerů zapojuji do vybraných přednášek jako odborníky z praxe. Společně s panem profesorem Váchalem a s podporou vedení školy chystáme kulaté diskusní stoly s našimi předními osobnostmi jak z oblasti společenské, tak vědecké,“ vysvětlila. Jako garant bakalářského studijního programu Podniková ekonomika požaduje, aby aktualizace předmětů byla v souladu s potřebami praxe a podíleli se na ní všichni kolegové.

Jaroslav Kubera, předseda Senátu. Zemřel 19. ledna 2020.
Jihočeši reagují na smrt Jaroslava Kubery: Pro českou politiku to je ztráta

NA TABULI FIXEM

Docentka Straková mimo moderní formy výuky využívá i klasickou tabuli. „A to v okamžiku, když cítím, že je potřebné studentům probíranou látku více vysvětlit a prohloubit. Právě připravuji další varianty písemných zkouškových testů. Samozřejmě pro každý zkouškový termín připravuji jiný test. U některých předmětů, jako např. Metodika odborné práce, uplatňujeme i testy v elektronické podobě na počítačích,“ komentovala.

Dnešní studenty vnímá docentka Jarmila Straková jako velmi inovativní. Mají snahu věci více poznávat, a to hlavně díky vlivu moderních technologií, k nimž řadí například chytré telefony nebo hodinky.

Podobné technologie na druhou stranu prý dávají studentům příležitost k tomu, aby jich využívali i v tom negativním směru. Někdy fungují jako „tahák“ při písemných zkouškách. „Z tohoto hlediska ale nemám se studenty problém, vždy na počátku semestru si nastavíme jasná pravidla, která respektujeme,“ dodává vyučující.

První prověrky bere student sportovně

První zkouškové období prožívá nyní Marek Kalousek, student Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity, kde si vybral obor Výchova ke zdraví. Jihočech pochází z Blatce u Týna nad Vltavou. Přes týden tak v krajském městě pobývá na vysokoškolských kolejích. Výchovu ke zdraví si zvolil už na Gymnáziu Česká. „Jednou bych chtěl pracovat jako výživový poradce,“ svěřil mladý sportovec.

Pondělní ráno ve Velešíně.
OBRAZEM: Neobvyklý úkaz letošní zimy - konečně sněží!

Obor ho zajímal z toho důvodu, že se zaměřuje na zdraví a sport. Marek Kalousek je totiž jedenáct let hráčem Dynama v Českých Budějovicích. „Na střední bylo těžší skloubit školu a fotbal. Teď to jde lépe, přednášku můžu někdy vypustit. Kamarád mi tenhle obor doporučil, protože jde spojit se sportem. Hodně lidí mi říkalo, že vysoká škola je mnohem těžší než střední. Mně přijde, že když se donutím učit a zasednu k tomu, tak to zvládám bez problému. Ale dva a půl roku je ještě přede mnou, nejtěžší je anatomie,“ vylíčil dvacetiletý sympaťák.

K učení povzbuzující drinky ani kávu nepotřebuje. „Soustředím se i bez kafe. Když k biflování zalehnu, tak se naučím, a pak jdu dělat další věci. Nejhorší je telefon, ten nejvíce odvádí pozornost,“ řekl student, který chtěl studovat i sport. „Sportu bych ale měl moc, kdybych si vybral tělocvikáře.“ Když má Dynamo přípravu, trénuje každý den. „Někdy i dvoufázově,“ přidal s tím, že sezona fotbalistům Dynama začíná v březnu.