Emotivní reakce některých občanů a petice za zachování naplaveného ostrůvku za Lazebnickým mostem na jedné straně, výpočty, hydrologické studie a peníze na úpravu koryta na straně druhé.

Tyto a další úhly pohledu se ve čtvrtek večer řešily na zasedání českokrumlovského zastupitelstva.

Fakta z historie

Vtava se před postavením Lipenské přehrady chovala jinak než nyní. Pravidelné jarní záplavy koryto čistily a voda sama nedovolila usazení většího množství materiálu na dně nebo u břehů.

Ostrůvek za Lazebnickým mostem například ještě na rytině z roku 1824 nebyl. Později se těsně za pilířem utvořila menší naplavenina. Ještě později o několik desítek metrů dál vlivem nánosů řeky vyrostl další menší ostrůvek. Tento stav je zdokumentován ještě v roce 1985.

Prakticky ihned poté se prostor mezi nimi uměle zavezl zeminou, která zbyla po stavbě kanalizace v centru města. Teprve poté se dá mluvit o současném ostrůvku.

Dalším faktem je, že ještě zhruba v polovině minulého století sahala hladina řeky v centru Českého Krumlova, na Parkáně a u Pivovaru prakticky ode zdi ke zdi domů na pobřeží. Koryto bylo tedy širší. Všechny náplavky, tedy cesty podél řeky v centru, vznikly až během posledních let, kdy sloužily buď jakou pokrývka zeminy pro položenou kanalizaci, nebo jako přístupová trasa při opravách domů.

Jakékoliv stromy těsně u břehu nebo na ostrově mohou být za povodní podemlety nebo svrženy proudem a vytvoří tak mnohdy i zásadní překážku a problémy s ní spojené.

Slova odborníků

„Opatření, která jsou koncipována v rámci zabezpečení Českého Krumlova na standardní ochranu, tedy na takzvanou stoletou vodu,“ uvádí Daniel Vaclík ze specializované firmy VH Tres, která se zabývá mimo jiné komplexní přípravou vodohospodářských staveb. Výsledky těchto opatření při průtoku 450 kubíků za vteřinu, což byl zhruba stav při povodních v roce 2002, přinesou snížení hladiny v centru Českého Krumlova o jeden metr.

Naplavený ostrov zabírá podle Vaclíka 15 procent profilu řeky, podle ředitele Povodí Vltavy Zdeňka Zídka dokonce 22 procent. To nejsou zanedbatelná čísla.

Koryto řeky by se mělo vybagrovat zhruba o 70 centimetrů. Takový úbytek zeminy těsně vedle ostrova by podle odborníků při zachování pásu země vedl pouze k jeho zúžení, destabilizaci, následnému podemílání, případně popadání stromů na něm do řeky. Pokud by ostrov zůstal, musely by se jeho břehy zpevnit, což by opět nepřineslo potřebný účinek – zvětšení koryta.

Nesouhlasné názory

Za občany, kteří podepsali petici proti likvidaci ostrůvku, vystoupil Jiří Bloch. „Nejsem tady sám za sebe, ale mám s sebou podpisy osmi set lidí, kteří mají podobný názor jako já. Lidí, kteří pohled z Lazebnického mostu vnímají i jako naše světové dědictví,“ uvedl. Předal k dispozici i fotografie nebo kresby různého využití ostrůvku lidmi z Českého Krumlova v průběhu minulých desetiletí. „Pokud přijde tak velká voda, jako ta, které se všichni bojíme, pak je velikost ostrova takřka zanedbatelná. Jsou to tak malé položky, abychom kvůli nim smázli část naší přírodní scenérie.“

Čí je zodpovědnost

„Desítky let se koryto Vltavy neupravovalo a nyní je jedinečná šance to udělat za státní peníze,“ doplnil starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička s tím, že budoucí generace už se finančně k tomu nemusí dostat. Je také podle něj nutné zmínit to, kdo nese zodpovědnost za případné škody při povodni? Ten, kdo protipovodňová opatření vyprojektoval a ten, kdo je schválil.

„S různými protesty podobnými těm v Českém Krumlově, se setkáváme prakticky všude, kde se podobné úpravy provádějí,“ konstatoval Zdeněk Zídek. „Ačkoliv jsou námi navrhovaná opatření postavena na různé úrovně, ještě se nikde nestalo, aby zastupitelé kdekoliv vybrali jinou, než tu nejzásadnější a nejpřísnější verzi.“

Zastupitelé a radní jsou si totiž velice dobře vědomi, že právě oni budou těmi prvními, koho se budou lidé ptát po případné další povodni: „Kdo to schválil?“