Devátého dubna 1995 usmrtila na Prachaticku 29letá Miloslava F., ošetřovatelka hospodářských zvířat, v noci v bytě úmyslně své dvě dcery ve věku deset a osm let. Nejprve se je pokoušela otrávit podáním většího množství léků, pak je pořezala na zápěstích a nakonec je zardousila. Údajným motivem činu byla obava, že děti získá do výchovy jejich otec, s nímž F. žila v družském vztahu asi deset let. Postupně měli mezi sebou rozpory, muž od nich na delší dobu odcházel a děti vychovávala ona.
V dubnu toho roku jí přišla obsílka k soudu k jednání o jeho návrhu na úpravu jeho styku s dětmi. „Vždy mu vše vycházelo a já jsem se bála, že děti získá napořád,“ řekla Miloslava F. Rozhodla se to udělat, prý by byl všemu konec a on už je nedeptal.
Popisovala, jak večer rozmíchala léky a a vzbudila děti. „Osmiletá to vypila v posteli, desetiletá v kuchyni; myslely, že je to proti kašli, začínaly být nemocné,“ uvedla.
Když byla přesvědčena, že děvčata spí, vzala žiletku, kterou měla na úpravu obočí. „Nevím, kolikrát jsem je řízla; nekřičely, zdály se být omámeny. Pak jsem rozmíchala zbytek prášků, vypila to a taky jsem se pořezala,“ pokračovala. Co se dělo dál, prý neví. Ani to, že děti škrtila, což bylo podle znalců příčinou jejich smrti – léků v krvi měly zanedbatelně.
Opakovala, že to udělala ze zoufalství, s přesvědčením, že to je jediné řešení. „Bylo to pořád dokola, bylo toho už dost… Je mi líto, co se stalo, ale pro nás to bylo vysvobození. Akorát mě mrzí, že jsem tam nezůstala s dětmi. Druh a okolí ať si sáhnou do svědomí, vzali mi, co jsem měla nejradši…,“ řekla u soudu. Podle znalkyň její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v době činu plně zachovalé. V její hypoparanoitě vnímala i nikterak nebezpečnou obsílku k jednání o úpravě styku druha s dětmi jako něco, co ohrožuje její mateřská „majetnická“ práva vůči dcerám. Nazírá svět skrze sebe a zabitím dětí řešila vlastně svůj problém, problém sebe sama, kterým se permanentně zaobírá, řekly znalkyně. Přesto uvedly, že obžalovaná má dobré možnosti resocializace.
Krajský soud v Č. Budějovicích uložil obžalované za vraždu trest odnětí svobody na 15 roků, na horní hranici tehdy platné sazby, s výkonem ve věznici s dozorem. Předseda senátu v odůvodnění mj. řekl, že i průběh hlavního líčení potvrdil, že F. není schopna se koncentrovat na nic jiného než na to, že jí bylo ublíženo, že se pro děti obětovala a vina na tragédii je na jiných. „Je naprosto nepochopitelné a neomluvitelné, že problémy s druhem řešila trýznivým usmrcením dvou dětí na ní závislých a bezbranných,“ řekl a poukázal na to, že obžalovaná nikterak neprojevila lítost nad svým hrozným činem.
Vrchní soud v Praze odvolání Miloslavy F. zamítl. 9. června 2005, po odpykání dvou třetin trestu, ji Okresní soud v Opavě propustil na svobodu s pětiletou podmínkou s dohledem. Miloslava F. se v ní osvědčila.