Dlouhodobé deštivé počasí zkomplikovalo nástup žní. V pondělí vjely do polí na Českokrumlovsku první kombajny. Zemědělci okamžitě využili prvního kloudného slunečného dne, protože ohledně sklizně ozimého ječmene už nemohou na nic čekat. Žně ale nejsou nijak jednoduché. Mlátičky se boří do rozbahněné půdy.

„Po deštích jsme se na poli bořili v gumovkách deset centimetrů do země – a to za týden měly začít žně,“ konstatoval předseda Zemědělského družstva Dolní Třebonín Jan Rytíř.

Dolnotřebonínští zemědělci odstartovali sklizeň ozimého ječmene v pondělí po obědě. A do večera ho měli prakticky všechen pod střechou. „Měli jsme totiž ozimáku jenom to jedno pole, zhruba 35 hektarů. Potíže se sklizní byly, ale nedalo se na nic čekat. Zrno ječmene už mělo jenom 12,5 až 13 procent vlhkosti, což bylo krásné. Tohle pole se mírně svažuje k potoku, takže se tam moc voda nedržela. Ale přesto jsme tam museli nechat nesklizený pruh asi dvacet čtyřicet metrů, který, až vyschne, zaoráme. Teď budeme čekat, až dozrají řepky,“ řekl Jan Rytíř. Do té by se mohli Dolnotřebonínští pustit, pokud bude panovat dobré počasí, koncem příštího týdne.

Nicméně úroda ozimého ječmene docela příjemně překvapila, obzvláště když Dolnotřebonínští letos maximálně šetřili na dávce živin – dusíku, ale i fosforu a draslíku. Výnos jim vychází 48 metráků z hektaru.

Pěkný výnos dal ozimý ječmen také soukromým zemědělcům rodiny Perníkovy z Přísečné. V pondělí sypal 58 metrických centů z hektaru.

„Začali jsme sklízet ozimý ječmen na prvním sušším poli, dnes ječmen dosekáváme. Ale pole jsou hodně podmáčená, nemůžeme na nich ujet s technikou. Kola se hrabou, stoupá spotřeba nafty, všechno obilí nepůjde posekat. Vlhkost zrna je dobrá, ale ne půdy, zemědělská sklízecí technika není stavěná na brodění vodou,“ řekl Václav Perník junior. Odhaduje, že jejich pole řepky na Českobudějovicku bude ke sklizni na konci týdne, pole na Českokrumlovsku o týden později.

Na dozrání řepek čekají i v Zemosu Zubčice, kde ozimý ječmen už nepěstují. Tam sklizeň řepky vidí až na konec července.

Dlouhodobě podmáčená pole ale mohou s úrodou obilovin a technických plodin ještě zamávat. „Určitě se v nich vyvíjejí houbové choroby. Na polích s mákem už jsou vidět vymočená hnědá kola. Tam je po máku, protože ten mokro nesnese,“ řekl jednatel Zemosu František Kmoch. „Co to udělá v obilí, se ukáže, až se začne sklízet. V každém případě rozvoj plísní na klasech znamená konec potravinářské jakosti zrna.“

„Máme ale obavu z ceny. Vypadá to například na 200 korun za metrák ozimého ječmene, což je cena prachbídná. My ho zatím prodávat nebudeme, protože v době žní bude cena obilí nejnižší,“ podotkl Václav Perník.