Ohlasy na výstavbu fotovoltaických elektráren jsou časté a různé. Zatímco někteří lidé zelenou energii vítají, jiným vadí jak stavby větrných, tak slunečních elektráren.

„Vadí nám zejména značně negativní a nevratný dopad do dosud nedotčené krajiny, rizika znečištění životního prostředí a zejména spodních vod, které jsou jediným zdrojem pitné vody pro osadu a pochopitelně také kontrast negativních dopadů (včetně finančních) pro značný počet občanů a nepřiměřeného zisku malé skupiny jednotlivců,“ uvádí například Václav Sabáček.

Ten se obrátil na redakci za několik občanů Svatoniny Lhoty u Frymburka. Tady, zhruba 200 až pět set metrů od chatové oblasti se plánuje stavba desetihektarové fotovoltaické elektrárny.

Českokrumlovský deník oslovil architekta Vojtěcha Víta, který se v jižních Čechách projektováním a stavbami těchto elektráren dlouhodobě zabývá (ovšem s budoucí frymburskou nemá nic společného) a požádal jej o názor odborníka:

Je možné označit fotovoltaickou elektrárnu jako příčinu možného znečištění životního prostředí, spodních vod a jiných negativních dopadů?
Ne. Kolem fotovoltaických elektráren panuje především závist lidí, kteří si říkají – tak, na tom se teď někdo pěkně pakuje, protože jsou ceny nasazené tak, jak jsou. Jisté je, že finanční stimul je často na prvním místě těch, kdo do toho jdou. Druhá věc je, že tento stát se zavázal v rámci Evropské unie k osmi procentům, kterými se přispívá na obnovitelné zdroje. Tak jsou rozdané karty.

Za kolik se tato energie vykupuje, to je věc další. To stanovila vláda a do toho nemám co mluvit. Ale můj osobní názor je ten, že pokud se do budoucna podaří vyřešit nějak lépe akumulaci této energie, aby nemusela jít přímo do sítě, tak fotovoltaické elektrárny mají před sebou ohromnou budoucnost. Jednou na ně pojedeme všichni a když ne na sto, tak na devadesát procent.

V tuto chvíli se kolem nich propírá spousta nesmyslů a nepravd. Ekologičtější výrobu elektrické energie neznám. Konstrukce, na které panely stojí, nemá co a čím znečistit. Až jednou za dvacet pět nebo třicet let doslouží, tak se vezme, zrecykluje. Panely obsahují hliník a křemík, ty se neznehodnotí a všechny tyto materiály půjdou znovu do oběhu.

A znečištění půdy? To je nesmysl. Když konstrukce stojí na poli, půda pod ní bude třicet let ležet ladem a kdyby tam po té době elektrárna skončila, zůstává tady odpočatá zemědělská půda, která se může okamžitě začít obdělávat.

Kde se dá sluneční elektrárna postavit?
Jen a pouze na území, které je územním plánem označeno jako průmyslová zóna. Čili, i kdyby se tam po letech někdo rozhodl továrnu postavit, může.
Ovšem, kdyby chtěl někdo postavit fotovoltaickou elektrárnu v národním parku, tak nemá šanci.

Mají z těchto elektráren příjmy i jiné subjekty než provozovatelé?
Kromě výdělku toho, kdo elektrárnu provozuje, dáváme prakticky ve všech případech i peníze obcím, v jejichž katastru elektrárna stojí.

Kdybych si nyní chtěl také takovou elektrárnu na svém pozemku nebo střeše postavit, co mám udělat?
Teď je stop stav pro nové žádosti. Pokud si v tuto chvíli někdo podá žádost třeba i jen o dva panely na střechu, tak nyní tyto žádosti ČEZ i E.ON zamítají.

Proč?
Je to dočasná záležitost. Nejdříve je nutné vyselektovat ty žádosti, které byly už povoleny a které se doopravdy postaví, od těch, které byly podány, ale stavět se nakonec z různých důvodů nebudou. Existuje totiž mnoho rezervací výkonu, které jsou jalové, které se nikdy neuskuteční.

To by mělo trvat snad jen několik měsíců. Předpokládám, že snad někdy v dubnu nebo v květnu by se mohly pustit ty malé žádosti třeba jen o několik panelů na vlastní střechu.