V přívěsu jely dvě zubřice, jedna dvouletá a druhá tříletá, odděleně ve dvou boxech, nejprve do ohrady vystřelila jedna, chvíli po ní, po krátkém váhání, i druhá. Obě se pak klidným krokem vydaly na opačný konec rezervace a pustily se do průzkumu svého bydliště, které sdílí se čtveřicí divokých klisen.

Odchyceny byly v pondělí 4. března v oboře Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko v Libereckém kraji, kterou mají ve správě Vojenské lesy a statky. S přívěsem se tam pro ně se svým týmem vypravil David Sofron, vedoucí provozu Jihočeských ekofarem. „Transport byl bez problémů, i když to bylo náročné, jako s každým divokým zvířetem. Jedete po dálnici sedmdesát, osmdesát, musíte průběžně kontrolovat zvířata, jestli jsou v pořádku. Ale jsme tu a to je hlavní,“ popsal. „Loni se nám je nepovedlo převézt, bylo už teplo a zubři by se mohli při transportu přehřát. Letos to už vyšlo.“

K dvěma samicím za pár týdnů přibudou dvě další, které přicestují ze Zooparku Chomutov v Ústeckém kraji, a také zubří býk ze středočeských Milovic. Cílem je vytvořit novou chovnou skupinu.

VIDEO: Na farmě chovají i bizony

Zvířata budou žít v ohradě obehnané vysokým plotem. „Pastvy tu mají dost, žrát budou, co najdou, dokrmovat je nemusíme, stejně jako koně. Pokud tedy není metr sněhu, jako tu bylo na začátku prosince. K dispozici tu mají potok a nahoře je rochniště,“ popsala vedoucí farmy Martina Beranová a dodala, že přírůstek čeká i stádečko koní, resp. čtyř klisen divokého koně plemene exmoorský pony. „Někdy v květnu přivezeme hřebce, takže i oni společně vytvoří chovnou skupinu.“

„Aby zůstala zvířata divoká, musí být na každého zhruba čtyři hektary. A v rezervaci máme i výjimku, nemusíme sekat nedopasky, a oni tak mají dostatek potravy i přes zimu,“ doplnil David Sofron.

Počítá se stezkami mezi pastvinami pro turisty

Aby si pohled na divoké koně a zubry mohli vychutnat i návštěvníci Lipna, chystá se stezka podél plotů. „Pracují na tom už architekti, u rybníčků by měla vzniknou dokonce herní zóna pro děti. Trasa by měla vést od hlavní silnice kolem koňské ohrady až nahoru k jelenům a muflonům,“ přiblížila Martina Beranová.

Pohled na největší savce Evropy uprostřed lipenské přírody má potenciál přilákat spoustu lidí. Je to zvíře vedené v mezinárodní Červené knize IUCN chráněných a ohrožených druhů a nechybělo málo a mohli jsme o něj úplně přijít. Zbylo jich něco málo přes padesát kusů, všechny v zajetí, a jen necelá dvacítka zvířat byla schopná chovu. Vzešly z nich dvě linie, nížinná a nížině-kavkazská.

„Když po první světové válce člověk vyhubil zubry evropské ve volné přírodě, zdálo se, že je osud tohoto impozantního druhu zpečetěn. Díky dlouhodobému mezinárodnímu úsilí se je však podařilo zachránit a vrátit do volné přírody v mnoha zemích Evropy. Počet deseti tisíc zvířat byl dlouhodobě uváděn jako symbolická hranice, po jejímž dosažení bude druh považován za zachráněný. Jsme velmi rádi, že jsme mohli být u toho a svým malým dílem přispět k záchraně největšího savce Evropy,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která Jihočeským ekofarmám zubry i divoké koně do rezervace bezplatně poskytla. „Cílem rozsáhlé výměny a převozů zvířat je vytvořit na Lipně stádo, které bude geneticky různorodé. Proto základní skupinu vytvoří zubři z několika českých chovů,“ vysvětlil.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.