Různé sochy ze sněhu či ledu vznikají po celé republice. Výjimkou není ani Český Krumlov, kde se tento týden v tomto směru vyřádili studenti Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České Český Krumlov.

Glosu Václava Votruby Muži zaboření ve sněhových prsou si přečtěte ZDE!

Svými výtvory si pěkně vyzdobili areál českokrumlovského minoritního kláštera, kde probíhá část výuky. Návštěvníci tak mohli obdivovat jak velrybu, tak například různé sněhové náhrobní kameny. Bohužel, příroda mladým tvůrcům příliš nepřála. Kvůli oteplení dnes ze soch zbyly jen roztáté tryzny.

„Ale nijak extra nám to nevadí. Nešlo o to, že by to tu mělo stát pořád. Spíš jde o ten pocit, když tu sochu člověk tvoří,“ řekly autorky sněhové velryby Simona Pořádková a Tereza Pšikalová.

Ruku k dílu přiložil i Roman Kirpikin, který přiznal, že se jednalo o jeho první zkušenost s opracováváním sněhu. „Bylo to pro mě novum. Do té doby jsem stavěl akorát sněhuláky. Vlastně jsme v první řadě ani nevěděli, co tvoříme. Nakonec nám z toho vyrostla velryba,“ usmál se Kirpikin.

Tvorba sněhové velryby zabrala zhruba tři hodiny. Mladí umělci nijak nechvátali. Vždyť to měli místo výuky. „Takže jsme pracovali pěkně pěčlivě. Bez stresu. Nebylo kam chvátat,“ dodal Kirpikin.

Sněhové království

Sněhu a ledu si užívají i zkušení umělci. Hned tři z Českokrumlovska se vydali o víkendu do beskydských Pusteven, kde se konal dvanáctý ročník sympozia Sněhová království.

„Byl už jsem tam sedmým rokem. Je to taková moje tradice. Letos jsem s sebou vzal keramického sochaře Petra Fidricha, který už na Českokrumlovsku funguje hromadu let. Jel s námi i Martin Čermák ze Světlíku, který se věnuje výrobě kachlových kamen,“ popsal Karel Dvořák.

Nadaná trojice se rozhodla trošku zpropagovat Český Krumlov. Pustila se tedy do ledové repliky takzvané Zvonice pro Evropu, která stojí od minulého roku v Seminárních zahradách naproti Hotelu Růže. Jejím autorem je Petr Fidrich, tedy člen výpravy.

„Českokrumlovská zvonice má tedy v Pustevnách svoji ledovou sestru, což mi přijde celkem zajímavé,“ usmál se Dvořák.

„Možná si někdo mohl všimnout, že naše zvonice není tak úplně průhledná. Je spíše pruhovaná, za což může fakt, že led v mrazírnách nezrmzne úplně do průhledna, nýbrž do mléčna,“ vysvětlil Dvořák.

Na ledové zvonici pracovali celé dva dny. Náročný proces završili symbolickým zavěšením zvonečku. „Jeden den jsme opracovali blok ledu. Druhý den jsme to pak už tvarovali. Vlastní socha se dělá klasickými nástroji, jako například motorovou pilou bez oleje. Pak se jede ostrými sekyrami, dláty, sekáči a tak,“ popsal Dvořák.

Zvědavci zkázou

Že by společné dílo v brzké době měla zničit příroda, se Dvořák nebojí. „Spíš tomu dají zabrat návštěvníci. Děti po tom různě lezou a leccos ulomí. Myslím, že to bude rychlejší zkáza než ta od přírody,“ usmál se českokrumlovský umělec.

Vznik podobného sympozia přímo v Českém Krumlově nebo okolí je podle Dvořáka spíše fikcí. I když, jak přiznal, s takovou myšlenkou si už nejeden umělec pohrával.

Není kde

„Hlavní otázkou je, kde by se něco takového dalo udělat. Sněhové podmínky tu nejsou ideální. Napadlo nás, že by mohla být dobrá Kleť, kdyby pro to byla příležitost. Hlavně by však záleželo na počasí.

Nevím tady popravdě ani o firmě, která by byla schopná zamrazit ledové bloky. Dělají to profesionální mrazírny, které obchodují s mraženými výrobky. Zamrazení trvá klidně i 14 dní,“ řekl Dvořák.

Jeden ledový blok váží zhruba 60 kilogramů.