V pátek českokrumlovský prelát Václav Pícha vysvětil dva zvony se jménem sv. Monika a sv. Michael, které poskytla farnost sv. Augustina v Ingolstadtu, kde letos zrušili filiální kostel sv. Moniky. Zvony pak pověsili ve věži kostela. Za jejich převozem a instalací stojí Podpůrný spolek kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Zátoni (Ottau), o.s., který spolupracoval se zvonařskou firmou Perner z Pasova, jejíž majitelé museli po válce opustit Československo.

Příběh zvonů popisuje pan Edmund Koch. Jeho otec Alois Koch (*18. 4. 1933 - †5. 9. 2017) se narodil ve vesničce Ruben / Lověšické Rovné ve farnosti Ottau / Zatoň v okrese Český Krumlov, kde prožil dětství. V roce 1946 byl nucen opustit svou vlast se třemi miliony lidí německého původu. Celá rodina, prarodiče Josef a Maria Kochovi a sedm dětí, přijela transportem vysídlenců přes Furth im Wald a tábor v Eichstättu do Hitzhofenu, kde se usadili. „V 80. letech 20. století začal otec a jeho bratranec Johann Puritscher organizovat setkání bývalých obyvatel Lověšického Rovného a později všech Zátoňáků v Hitzhofenu,“ říká Emund Koch. Tehdy založili i farní společenství Zátoň/Ottau. Po sametové revoluci uspořádali v roce 1991 první setkání rodáků a poutě se zúčastnilo přes 100 bývalých obyvatel z Německa a Rakouska. Protože mnoho statků, které se nacházely na odlehlém místě v pohraničí s Rakouskem, bylo vyhozeno do povětří a srovnáno se zemí, byl pro mnohé z 1400 farníků, kteří byli v roce 1946 vyhnáni, jejich kostel Stětí svatého Jana jedinou zachovalou stavební památkou. Pozdně gotický kostelík přežil léta komunismu a nebyl zneužit k jiným účelům. A tak se zrodila myšlenka zrenovovat ho.

„Abychom získali granty a finanční prostředky, tak jsme 1. dubna 2001 založili ve farnosti podpůrný spolek Stětí svatého Jana z.s./St. Johannes Enthauptung e.V., kde jsem stále aktivní jako zakládající člen, tajemník a zpravodaj v představenstvu,“ pokračuje Edmund Koch. V roce 2010 velkou slavností oslavili dokončení venkovní rekonstrukce, při níž byl kostel uveden do původního stavu.

Zvony patřily válce

Na Květnou neděli 1928 firma Perner v Českých Budějovicích odlila a instalovala tři zvony pro kostel v Zátoni, které nahradily zvony sejmuté pro válečné účely v roce 1917. I nové zvony ale byly v roce 1943 sundány pro německé válečné účely, a od té doby byla zvonice prázdná. „Když mi pan Perner řekl, že se všemi zvony budeme muset počítat až s 80-100 tisíci eur, projekt rychle skončil,“ přiznává Koch. Jenže letos nastala demontáž kostela svaté Moniky v Ingolstadtu. Církevní správa rozhodla, že kostel, kde je už malý provoz a vyžaduje zásadní opravu, by měl být zbourán, pozemek poskytnut městskému bytovému stavebnímu družstvu na výstavbu bytů a výtěžek použit na financování památkově chráněného vedlejšího kostela svatého Augustina. Po diskusích a protestech biskup 16. ledna 2024 kostel sv. Moniky odsvětil, čímž uvolnil cestu k další demolici.

Zvony z kostela se díky iniciativě Edmunda Kocha rozletěly ve spolupráci s firmou Perner nikoliv do Říma, nýbrž do Zátoně. „Předběžná schůzka na místě s šéfem firmy Rudolfem Pernerem ukázala, že zvonice v Zátoni a zvonová stolice jsou v dobrém stavu a že je třeba vyměnit jen několik šroubů kvůli korozi. Letos 16. května jsme mohli se smíšenými pocity, smutkem i radostí, snést zvony, jha a motory z věže sv. Moniky. Pak jsem oba zvony, které jsou zasvěceny svaté Monice, matce svatého Augustina a svatému Michaelu Archandělovi, odvezl do Pasova a předal je Rudolfu Pernerovi. Tam je zkontrolovali, očistili a vyrobili nové závěsy čili jha pro zvonovou stolici. „Můj zesnulý otec by Rudolfovi nyní řekl: Is hoit a Böhmerwoidler, der net vui red, oba macht. Je to zkrátka Šumavák, který moc nemluví, ale dělá. Milý Rudi, děkuji Ti za důvěru v nás Zátoňáky/Ottauery a za nasazení Tvoje a Tvých lidí. Klobouk dolů. A nyní pojďme slavit,“ dodal na závěr Edmund Koch.

Sobota se potom nesla v duchu radovánek, zpěvů a dobrého jídla. „Spolek Dvůr naděje zde pořádal Loučení s prázdninami pro malé i velké, a protože i počasí bylo příznivé, dorazilo více než 150 účastníků, uvedl kněz a předseda spolku P. Jan Mikeš. Na dvoře se pekla pizza, lidé vyráběli lucerničky či sázeli květiny, uvnitř bývalé restaurace byly k dostání párky v rohlíku a cukrová vata. Během odpoledne mohli návštěvníci shlédnout divadelní představení a v přeplněném kostele se konal koncert vážné hudby. Krásným závěrem celého odpoledne byla večerní adorace doplněna zpěvy Dubenské scholy a závěrečné požehnání a vyslání.

„Nečekal jsem, že přijde tolik lidí, ale když vidím, jak jsou zde všichni šťastní a dobře se baví, dává mi všechno smysl,“ raduje se P. Jan Mikeš. Vysvětluje, že spolek Dvůr naděje se zaměřuje na pomoc lidem osvobodit se od drogové a jiných závislosti a problémů cestou uzdravení formou pobytu trvajícího minimálně 12 měsíců v domech zřízených k tomuto účelu. Jedna z komunit nyní vzniká na faře v Zátoni.

V neděli se poprvé rozezněly nové zátoňské zvony a svolávaly lidi na poutní mši do kostela, kterou slavili prelát Václav Pícha, kněz P. Jan Mikeš a farář farnosti sv. Augustina v Ingolstadtu P. Janusz Mackiewicz. „Mše byla českoněmecká, protože Podpůrný spolek je složen z bývalých obyvatel pohraničí a jejich potomků, kteří se o kostel starají a pravidelně zde pořádají poutě,“ vysvětlil P. Jan Mikeš. „Po mši svaté účastníci zazpívali šumavskou hymnu a pak se všichni šli pomodlit k pomníku padlých na hřbitov, kde si znovu zazpívali píseň rodáků. „Celý víkend panovalo nejen krásné počasí, ale i krásná atmosféra plná naděje, že přátelství a dobré mezilidské vztahy budou nadále pokračovat,“ dodává kněz.