Kliknutím zvětšíteNa světě v současnosti žije mnoho zajímavých živočichů, kteří vznikli křížením. Jsou mezi nimi šelmy, kopytníci, hospodářská zvířata, hmyz i vodní živočichové. Několik velmi zajímavých a někdy i trochu děsivých kříženců představují ve videu na YouTube Zázraky světa.
Zvláštní kříženci různých druhů zvířat:
Včely zabijáci
Nepříliš úspěšně skončil pokus brazilských včelařů a entomologů vyšlechtit včely, kterým by vyhovovalo horké brazilské klima, které by byly pracovité jako jejich africké příbuzné a které by produkovaly mnohem víc medu, než je obvyklé. „Výsledkem však byly velmi agresivní včely. Když se pak nedopatřením dostaly do volné přírody, začaly se aktivně křížit s místními druhy a rychle se rozmnožovat,“ uvádí Zázraky světa.
Afrikanizovaná včela, jak se jí dnes říká, se stala včelou zabijákem. Od roku 1969 zabila v Brazílii více než 200 lidí a tisíce hospodářských zvířat.
Podle odborníků včely zabijáci aktivně neútočí, ale začnou bodat, pokud dojdou k názoru, že jejich kolonii něco ohrožuje. Odhaduje se, že dospělého člověka může zabít asi tisíc bodnutí. „Tyto včely jsou také velmi odhodlané. Někteří lidé, které napadly, později hlásili, že se před nimi schovali do vody, ale včely si počkaly, a když se oběť vynořila z vody, vrhly se na ni znovu,“ píše web Natural History Museum.
Výsledek globálního oteplování
V dubnu roku 2006 střelil americký lovec Jim Martell na Banksově ostrově v Kanadě zvíře, které nejprve považoval za ledního medvěda. Když však skolené zvíře prozkoumal, objevil na něm zvláštní kombinaci znaků, z nichž prakticky polovina patřila medvědovi lednímu a druhá grizzlymu.
Problém nastal u názvu pro nový druh, protože označení pizzly mělo řadu odpůrců. Proto se v Kanadě objevil návrh nazývat jej inuitsky nanulak. Nanuk je inuitské slovo pro ledního medvěda a aklak označuje medvěda grizzlyho.
Analýza DNA potvrdila, že skutečně šlo o mezidruhového křížence. Nebyl to ojedinělý případ, setkání s takzvaným medvědem pizzly postupně hlásili i další lovci. Podle vědců jde o výsledek globálního oteplování.
„Se změnou klimatu, která otepluje planetu, taje arktický led znepokojivě rychle. To je obrovský problém pro lední medvědy, kteří žijí a loví především na arktickém ledu. Jak se tyto ledové oblasti zmenšují, musí lední medvědi cestovat dále, aby našli potravu. Za ubývajícím ledem se navíc rozšiřuje tundra a medvědi grizzly se začínají vydávat na nová území,“ vysvětluje web A-Z-Animals.
Mláďata nového druhu jsou zdravá a mohou přivádět na svět plodné potomstvo, protože grizzly i lední medvěd jsou si geneticky velmi podobní.
Vlčí pudy zůstávají
O vlčákovi každý ví, že je křížencem vlka a psa domácího. Dospělý měří asi 67 centimetrů v kohoutku a váží až 45 kilogramů. Dospělí i štěňata vlčáků vypadají jako vlci, mají dobře vyvinuté svaly a hustou huňatou srst.
V bývalém Československu byl v 50. letech jako pohraniční pes vyšlechtěn československý vlčák, který vznikl křížením karpatské vlčice Brity a německého ovčáka Cézara.
Československý vlčák je plemeno vyšlechtěné křížením psa a vlka. Vyžaduje péči a výcvik zkušeného kynologa
„Má vynikající čich, skvělou vytrvalost, pevné zdraví, silnou vazbu na svého pána a stejně jako vlci se často projevuje táhlým vytím,“ píše web Spokojený pes. Dnes je oblíbeným výstavním psem a v poslední době navíc vzrůstá jeho popularita v zahraničí.
Liger - největší kočka na světě
Jedním z nejbizarnějších kříženců je liger. Narodí se, když se samec lva spáří s tygřicí. Liger platí za největší kočku na světě. Když se protáhne nebo postaví na zadní, měří na délku až čtyři metry a může vážit až 400 kilogramů. Jeho orgány však mají problém takovou velikost zvládat.
Samice jsou fertilní a mohou rodit mláďata, což je u kočičích kříženců neobvyklé. Samci jsou však neplodní. Lidé si myslí, že se ligři pohybují ve volné přírodě, ale to není možné. Lvi žijí v Africe a tygři jsou výhradně asijským druhem, takže se nemohou setkat.
Liger vypadá jako obrovský lev se světlými pruhy podobnými tygřím a umí plavat. „Jejich jazyk je zmatenou směsí dialektů: Když řvou, znějí jako lev, ale jsou také schopni vydat zvuk známý jako chuff – šťastný pozdrav, který je pro tygra jedinečný,“ uvádí web Crown Ridge Tiger Sanctuary.
Upozorňuje, že k udržení tak velkého těla potřebuje liger v průměru 11 kilogramů masa denně – více než dvojnásobek stravy typického lva nebo tygra v zajetí. Takové nehorázné nutriční potřeby způsobují, že péče o ligera je velmi nákladná.
Nicméně zájem o obrovského exotického tvora je tak velký, že zařízení, která je chovají, mají peněz dost. Běžné zoo jejich chov nepodporují, protože odborníci existenci těchto kříženců považují za nepřirozenou.
Tygon v přírodě přežije
Tygon je kříženec tygřího samce a lvice. Po otci dědí geny podporující růst, které jsou méně aktivní, a od matky lvice aktivnější geny potlačující růst. Proto na rozdíl od ligra dorůstá tygon menší velikosti a své rodiče nepřeroste. Samci jsou vždy sterilní, zatímco samice zachovávají plodnost.
Zoologové tvrdí, že na rozdíl od ligra mohou tygoni přežít ve volné přírodě. Mají dobře vyvinuté smyslové orgány a mohou dosáhnout rychlosti 70 až 75 kilometrů v hodině, což je pro úspěšný lov dostačující. „V současné době existuje na světě asi stovka ligrů a ještě méně tigonů. Třicet z nich žije v USA,“ informuje Crown Ridge Tiger Sanctuary.
Hybridní žraloci: evoluce v přímém přenosu
Změna klimatu zřejmě stojí i za příkladem jedinečného přirozeného výběru, který nedávno předvedli mořští predátoři. Před několika lety díky velké studii, která se prováděla v Austrálii a jejích vodách s cílem zmapovat tamní faunu, objevili vědci hybridního žraloka. Vznikl křížením australského žraloka černocípého a obyčejného žraloka černocípého.
Výsledný kříženec je odolnější a agresivnější. Žraloci černocípí obvykle rodí živá mláďata a často si vybírají i partnery, kteří mohou patřit k jinému druhu. Odborníci také spekulují, že se tyto dva druhy zkřížily záměrně, aby se vyrovnaly se změnou klimatu. Kříženec žraloka černocílpého totiž dokáže cestovat dále na jih, tedy do chladnějších vod, než jeho australský příbuzný.
„Jde o evoluci v přímém přenosu,“ řekl tehdy vědec Jess Morgan z univerzity v Queenslandu.
Kočka hravá jako pes
Savanová kočka patří mezi křížence, kteří vznikli přirozenou cestou ve volné přírodě. Jde o hybrida kočky domácí a servala, tedy středně velké africké divoké kočky. Jejich křížení je časově náročné.
„V prvních čtyřech generacích savanové kočky jsou samci neplodní, a většinou trvá pět generací, než může dojít ke zkřížení dvou savanových koček,“ píše chovatelská stanice Savannah.
Savanová kočka je velká asi jako průměrný pes a váží do patnácti kilogramů. Je to inteligentní zvíře, které miluje většinu psích kratochvílí, jako je házení klacků nebo hra s míčkem. Snadno ji vycvičíte a ráda si zaplave.
Savanové kočky bývají pro svou věrnost a oddanost přirovnávány ke psům. „Jsou to ideální domácí mazlíčci pro ty, kteří se nemohou rozhodnout, zda si mají pořídit kočku nebo psa,“ upozorňují Zázraky světa.
Dzo a kama, mléko a vlna
Když zkřížíte krávu a jaka, vznikne dzo. Tento skot běžně žije v Mongolsku, Tibetu a Nepálu a používá se v zemědělství. Zvířata vzhledem připomínají krávu, ale mají koňský ocas. Jsou silná a ročně mohou vyprodukovat až pět tisíc litrů mléka nejvyšší kvality. Býci jsou neplodní a mají mírný temperament, takže je lze použít k práci i nekastrované, krávy jsou často plodné a kříží se s jačími i domácími býky.
Dalším zajímavým křížencem, který by měl přinášet hospodářský užitek, je kama, výsledek umělého oplodnění lamy velbloudem jednohrbým. Vědci chtěli získat zvíře odolné a zároveň nenáročné jako je velbloud, a se spoustou vlny jako lama.
Odchovem se zabývá speciální centrum ve Spojených arabských emirátech a křížení bylo v zásadě úspěšné, i když je provázela řada problémů.
„První kama se narodila v roce 1995 za použití samce velblouda dromedára a samice lamy. Vzhledem k velkému rozdílu mezi velbloudem a lamou nebylo možné, aby se sami pářili,“ vysvětluje Chris Bergeron z kanadské University of Prince Edward Island. Naopak velbloudí samice inseminované samci lamy nebyly schopny zabřeznout.
I když se zatím podařilo odchovat jen několik zvířat, ukázalo se, že kamy mají až šestkrát více vlny než lamy.
Beefalo ničí přírodu Grand Canyonu
Případem, kdy se křížení vydalo trochu jiným směrem, než byl původní záměr, je beefalo, kříženec domácí krávy a divokého bizona amerického. Cílem bylo získat zvířata podobná bizonům, která nepotřebují přístřeší a mají denní přírůstek 800 až tisíc gramů. Měla by si vystačit jen s rostlinnou stravou, kterou si seženou třeba i v zimě pod sněhem. To se sice podařilo, ale užitek to nepřineslo.
Křížence však nemusíme hledat jen ve světě zvířat. „Ve skutečnosti je velká šance, že i vy jste tak trochu hybrid,“ upozorňuje web Slate. Vědci se totiž domnívají, že naši předci se před 30 tisíci lety stýkali s neandrtálci a někteří z nás si díky tomu uchovávají části jejich DNA. Jinými slovy, pokud jste evropského nebo asijského původu, až čtyři procenta vaší DNA mohou pocházet od jiného druhu.
Na počátku 20. století přivezl farmář Charles „Buffalo“ Jones stádo bizonů do severní Arizony, aby se zde křížili s jeho dobytkem. Potom se mu však přestalo dařit, odešel a část stáda zkřížených zvířat v Arizoně zanechal.
„Postupem času vyhnalo sucho a lovecký tlak tyto beefalos na náhorní plošinu Kaibab, což jim umožnilo přístup do národního parku Grand Canyon. Stádo se pak shromáždilo na severním okraji parku. Nyní čítá kolem 600 zvířat. Protože je omezeno na malý prostor a nemigruje, ničí zdejší přírodu,“ popisuje web Peer.
Beefalo, kříženec domácí krávy a divokého bizona amerického, ničí přírodu Grand Canyonu
Zvířata ohrožují hlavně místní napajedla a vegetaci, poničila však i indiánské archeologické památky. Aktivisté a indiánské kmeny požadují jejich regulaci, ale turisté neváhají riskovat, aby křížence spatřili.
Křížence usvědčily zuby
Velmi vzácný je kříženec kosatky černé a delfína. První zástupkyní tohoto druhu se v roce 1985 stala samice jménem Kekaimalu. O tom, že jde o křížence, svědčí i její zuby. Delfín skákavý má 88 zubů, zatímco kosatka 44. Kekaimalu má 66 zubů.
Ukázalo se, že samička je plodná, ale její mláďata se rodila velmi slabá. Dvě zemřela, přežilo až třetí, které se narodilo v roce 2004. Už však na světě nejsou sami. V roce 2017 totiž mořští biologové ohlásili na Havaji nový nález podivuhodného hybrida, který vznikl spojením velryby a delfína. Na mimořádného tvora přitom vědci narazili čirou náhodou, když při námořním výzkumu studovali účinky sonaru.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
