V ČLÁNKU NAJDETE:
Mnoho lidí hmyz nesnáší. Vzbuzuje v nich znechucení či přímo obavy. V nelibosti jsou pak hlavně vosy a sršni. Luděk Šulda z Manělovic na Benešovsku je ale chová. Mají prý nezastupitelné místo v přírodě a pro člověka mohou být užitečné.
Proč je sršeň asijská tak obávaným druhem hmyzu:
Dvě stovky žihadel ročně
Odborník na blanokřídlý hmyz z bodnutí strach nemá. Žihadlo k jeho koníčku prý zkrátka patří. „Mám už vybudovanou imunitu. Kdysi jsme se učili, že když člověk dostane do dvě stě žihadel ročně, tak se u něj může vyvinout alergie. Nad dvě stovky se už ale rozvíjí rezistence. Byly roky, kdy jsem dostal i tisíce bodnutí za rok,“ prozrazuje muž.
close
info
Zdroj: se svolením Luďka Šuldy
zoom_in
Luděk Šulda, odborník na blanokřídlý hmyz, se svými vosami
Údajně se už před bodnutími ani příliš nechrání. „Když jsem byl mladší, tak jsem jich dostal výrazně více, protože jsem se k těm živočichům ještě neuměl chovat. Dnes to beru tak, že dostat žihadlo od vosy je umění. Už zkrátka vím, jak se chovají, a tak je vlastně vůbec nevyprovokuji,“ vysvětluje odborník.
Nejagresivnější jed má podle něj překvapivě včela. „Složení včelího jedu je jiné než u vos a sršní. Ty mají jed podobný kyselině mravenčí, protože se vyvinuly z mravenců. Kdežto o včelím jedu se říká, že se podobá zmijímu. Riziko anafylaktického šoku a bolestivost je největší právě u včely,“ popisuje Šulda.
Nahrává se anketa ...
Jako popálení od kopřivy
Když u nás loni vypukla kauza s asijskou sršní, pomáhal je lokalizovat. „Nemohli je tři dny najít, tak jsem se rozjel k Plzni. Hnízdo jsem našel za tři hodiny,“ vzpomíná Luděk Šulda.
Že je sršeň asijská nebezpečná, je prý pravdou. „U nás ale zatím nemají dostatečné podmínky. Zajímalo mě, jak se v našem prostředí chovají. Dokonce jsem neodolal a nechal jsem se dobrovolně píchnout,“ usmívá se specialista na blanokřídlý hmyz.
Přečtěte si více o likvidaci hnízda sršně asijské:
play_fill
Luděk Šulda chtěl zkrátka porovnat bolestivost a průběh bodnutí naší sršně s tou asijskou. „Když mě bodla, tak jsem to necítil více, než kdyby mě popálila kopřiva,“ vzpomíná. „Zajímavé je, že bodnutí od sršně asijské se vyvíjí podobně jako u té naší obecné. Bolest je vzrůstající, zatímco třeba u včely to bolí nejvíce bezprostředně po bodnutí, načež bolest ustupuje,“ uvádí chovatel vos a sršní.
close
info
Zdroj: se svolením Luďka Šuldy
zoom_in
Luděk Šulda zdokumentoval průběh experimentu s bodnutím
Bodnutí od sršně asijské podle něj není nijak dramatické. „Bolest narůstala asi deset minut. Pak to v podstatě přestalo a večer jsem o bodnutí už vůbec nevěděl. Druhý den jsem místo vpichu prakticky nenašel,“ popisuje průběh experimentu.
S vosami a sršni buďte v klidu
Ne každý se však chce nechat dobrovolně pobodat - ať už sršní či včelou. Podle Luďka Šuldy není nijak těžké se žihadlu vyhnout.
Vosy totiž reagují výhradně na pohyb. Když se člověk přestane hýbat a pomalými pohyby se vzdálí, tak mu příliš nehrozí, že dostane žihadlo. „Když ale začnete dělat prudké pohyby, tak si vás všimnou a půjdou po vás. Sršeň je navíc inteligentnější než vosa. A má také mnohem lepší zrak. Dokáže člověka pronásledovat a cíleně napadat,“ vysvětluje muž rozdíly.
Utíkat prý není dobrý nápad. Jak vosy, tak i sršně totiž létají mnohem rychleji. Luděk Šulda proto doporučuje dostat se pomalu do bezpečí. „U naší sršně je bezpečná vzdálenost zhruba tři až pět metrů. Tam už si člověka přestanou všímat. Je tedy potřeba se vzdálit, poté už člověka nechají na pokoji,“ radí.
U sršně asijské je tomu ale jinak. „Ta člověka v případě napadení hnízda pronásleduje mnohem dále. Navíc se do obrany zapojují i sršně z okolních hnízd. Vylučují totiž poplašný feromon, který je stimuluje do útoku. Když se však od nich člověk drží dál, tak mu nic nehrozí a má klid,“ uzavírá Luděk Šulda.
Více o tom, proč Luděk Šulda chová vosy a proč jsou podle něj prospěšné, si můžete přečíst zde:
